Sport 18. listopadu 2007 • 02:00
Cesta na EURO 2008: Na co se bude vzpomínat? Pražský kurvy, to jsme my!
PRAHA – Zprvu se podobala bezstarostnému letu, později připomínala hrůzostrašnou katastrofu, skončila dech beroucím došlápnutím. Kvalifikační cesta českého nároďáku probíhala všelijak. Jen ne hladce.
Zprvu se podobala bezstarostnému letu, později připomínala hrůzostrašnou katastrofu, skončila dech beroucím došlápnutím. Kvalifi kační cesta českého nároďáku probíhala všelijak. Jen ne hladce. „Báječný rozjezd!“ tetelil se deník Aha! po třech úvodních výhrách. „Prohánět děvky po hotelu? Šílenost!“ šílel o pár měsíců později. „Trenére, už to konečně zabalte,“ tepal po blamáži ve Walesu do kouče Brücknera. „Ja, ja, ja, tak se hraje Fußball,“ slavil po senzaci v Mnichově. Šlo to krkolomně, ale podařilo se. Češi postoupili počtvrté za sebou na EURO. Na co se bude vzpomínat nejčastěji? I dva zápasy (ten proti Slovensku skončil 3:1) před koncem bojů ve skupině to lze sesumírovat.
Největší poražený
Lothar Matthäus
Scházel ždibec a v Německu velel Čechům Němec. „Nezávazně jsem se bavil s Lotharem Matthäusem,“ přiznal v červnu mocipán Vlastimil Košťál. A legendární hráč (a bídný kouč) zavětřil. „Zajímavé by to bylo,“ črtal si dopředu. A na srpnovém přáteláku v Rakousku už držel palce soupeři. Jenže flek se neuvolnil! Brückner přežil klíčový boj s Irskem a v Německu se pevně vrátil do křesla, pod nímž už téměř ležel. A Matthäus? Zmizel kdesi v Izraeli.
Nejslabší představení
Mizérie s Kyprem
Žádné »ejchuchu« to až na dvě výjimky (na Slovensku, v Německu) nebylo během celých patnácti měsíců kvalifikace. Češi toporně klopýtali, nebýt dvou veleskoků hodných Boba Beamona, kdo ví, jak by vše dopadlo? Ovšem liberecká mizérie proti Kypru? To byl vrchol! Mužstvo sice 1:0 zvítězilo, ale… „Zoufale jsme se bránili. Cítil jsem obrovskou nervozitu,“ láteřil lodivod Brückner. Tribuny jeho hošíky vypískaly. A ti jim za odměnu slíbili, že k Nise už je nikdy nikdo nedostane.
Nejlepší zjištění
Konec vyvolených
Roky se nic neměnilo, léta připomínal nároďák pochybnou televizní reality show. S jediným rozdílem. VyVolení mají v podtitulku dovětek Noví hrdinové, konzervativec Brückner sázel pořád na staré. Svých milovaných dvanáct fotbalistů musel nechat projít Duelem, až když se nemohli hnout. A hle! (Nejen) v Německu bylo vidět, že to jde i bez trenérových miláčků! „Ukázalo se, že je kde brát,“ radoval se gólman Petr Čech.
Největší průšvih
Pražský kurvy
„Pražský kurvy, to jsme my,“ burácí s oblibou tribuny metropole. Od jarního večírku na pokoji 433 však všichni tuší, že skutečnost vypadá jinak. A ráda se lísá k českým fotbalistům. Zahánět blamáž proti Němcům v náručí placených dam, to byla síla! Zvláště když všechno prasklo. „Žádné společnice na pokoji nebyly. Vždyť jsme tam zůstali všichni,“ tvrdili hráči unisono. Jenže třeba Kollerovi nebo Vlčkovi to zapomněli nakukat…
Nejsladší večer
Mnichovská paráda
„V Evropě na nás nikdo nemá,“ kasal se »Císař« Beckenbauer. Němci se opájeli vlastní nadřazeností a jistotou postupu. Zbývalo jediné: Zašlápnout i podruhé během půl roku do země neškodné Čecháčky. Jenže Němci se rozplácli sami! 17. říjen 2007 patřil Brücknerově partě! Bez Rosického či Baroše, zato s Matějovským, Pospěchem a Pudilem naduté frajírky smetla 3:0. A březnovou potupu 1:2 vrátila soupeři i s úroky.
Nejlepší střelec
Jan Koller
A kdo jiný? Baroš se po většinu času soužil, tým musel zachraňovat druhý z elitního útočného dua. A »Dino«, jako ostatně vždycky, nezklamal. Trefil se pětkrát (třikrát do sítě San Marina, na Slovensku a v Irsku), v nastaveném čase zápasu v maličké republice dokonce pokořil metu 50 branek v reprezentaci. „Ani jsem se neradoval. Žlutá karta a stopka pro zápas proti Irsku mi to nedovolily,“ truchlil přesto. Marná sláva! V kvalifikaci fauloval ze všech Evropanů nejčastěji (29krát).
