Sport 9. listopadu 2007 • 02:00
Pohádka dědy Karla
PRAHA – Takhle to určitě bude za pár let. Za okny lije, že by psa nevyhnal. Ovšem ve vilce praská v krbu dřevo. Tady je teploučko. Slávistická legenda Karel Jarolím (51) si posadí na kolena potomky svých synů Lukáše a Davida a povídá: „Tak prckové, teď buďte hezky zticha. Dědeček vám bude vyprávět, jak jako první českej trenér neprohrál s Arsenalem.“
Jak trenér Slavie Jarolím remizoval 0:0 s Arsenalem
A spustí: „Tenkrát jsme ještě hráli na Strahově a taky strašně lilo. Zima byla jako na motorce, ale lidi přišli. Osumnáct tisíc jich bylo, a moc nám pomohli.“ Vnoučci sedí s otevřenou pusou a ani nedutají. „Arsenal, to je takovej strašně bohatej klub, sice postavil náhradníky, ale i tak byl silnej. Ať si říká kdo chce, co chce. To by si ty hráče přece nepořizoval, kdyby byli špatný, že jo. A mně taky chyběli plejeři. Vlček, Švento, nebo Latka,“ pokračuje děda Jarolím.
„Sedm nula nám dali v Londýně. Fuj, to byla darda. Ale moji kluci je ve druhým zápase uběhali. Já jsem v tom dešti pořád lítal k lajně, abych byl s nima, a abych na ně zařval, co mají dělat. A voni mě poslechli. Nedali Anglánům ani čuchnout,“ mazlí se se vzpomínkou dědeček.
„A víte, že jsme mohli i vyhrát?“ ptá se uhrančivě staršina rodu. „No jo! Kdyby Pudil netrefil z trestňáku našeho kluka Suchýho, tak to tam tomu jejich gólmanovi spadlo. Neměl by nárok. Ale i tak to bylo dobrý. Lidi na nás byli pyšný a my na sebe taky. Vždyť Sparta, to je ten »ee« klub, ale to už dávno víte, s Arsenalem nikdy nic neuhrála,“ připomíná dětem, kam patří ve finále vyprávění Karel Jarolím. A posílá je na kutě: „Tak vyčurat a spát. Ať máte sílu, klucí. Třeba vás jednou koupí Arsenal.“
