Martin Fenin: Agent 007
TEPLICE – Na zápas se Slavií se moc těší, už dobrý měsíc se hecuje s velkým kamarádem Markem Suchým z tábora soupeře, jak si to rozdají. Teplický střelec Martin Fenin, letošní fotbalová kometa.
Na zápas se Slavií se moc těší, už dobrý měsíc se hecuje s velkým kamarádem Markem Suchým z tábora soupeře, jak si to rozdají. Teplický střelec Martin Fenin, letošní fotbalová kometa. „Když jsme byli na dvacítkách v Kanadě, spali jsme v jednom pokoji. Koukali jsme, jak se losovala liga a říkali si, jestli na sebe konečně narazíme,“ vypráví ostřílený mladíček, jenž si už vydobyl všeobecný respekt.
S Markem se utkali jen jednou v zápase rezerv. V lize jdou proti sobě poprvé. Buď byl někdo z nich zraněný, nebo zahříval lavičku. „Teď to bude premiéra.“ Dobře si uvědomuje, že mu kamarád tentokrát nedá nic zadarmo. „Na svůj věk má výborné čtení hry, je i fyzicky vyspělý, vidím na něm samá pozitiva. Budu to mít těžký, ale dohodli jsme se, že budeme hrát naplno, na sto procent, ovšem nebudeme si nadávat,“ směje se vyhlášený vtipálek a mluvčí stříbrného týmu dvacetiletých. „To víte, škola Pavla Horvátha,“ usměje se omluvně.
Když naskočil jako šestnáctiletý bažant do teplického týmu, seděl v kabině s nejlepšími hráči ligy. „Z těch jmen mi šla hlava kolem. Poštulka, Horváth, Verbíř, ikona všech teplických kluků, Divecký, Leitner, Skála, Hunal, Karel Rada, ti mi dali nejvíc. Teď Jirka Sabou. A pod ochranná křídla mě vzal tehdy Míša Doležal,“ vyjmenovává a dává si pozor, aby na někoho nezapomněl. Nevěděl prý komu tykat, komu vykat. Dnes je málem za mazáka. „Jsem tu třetí služebně nejstarší.“
Je o něj zájem po celé Evropě, byl na testech v Brémách, co nevidět zmizí v některém elitním klubu, ale neřeší to. „Stejně to neovlivním. Teď chci dál makat a nikoho, ani sebe, nezklamat.“ Jeho kariéra má nyní charakter projektilu nejvyšší průraznosti.
Když se fotil s automatickou pistolí, prohlížel si ji zvědavě, vyzkoušel pár póz a gest. Rozený herec. „Mám se tvářit jako James Bond?“ hecoval. Zadíval se přísně, pak jako zabiják, krvelačně, rejstřík výrazu má přepestrý. Stejně jako hru, kdy mění rytmus, umí zasprintovat, odtlačit protivníka, udělat si místo i udeřit ze závětří, vypálit bez přípravy. Je nebezpečný jako agent 007. „Na pouti jsem nestřílel už dlouho,“ pátrá, kdy naposledy držel flintu. „Ale byli jsme hrát paintball s klukama. Tři na tři, hodně jsem jich schytal, ale hodně ran rozdal. No, nejlepší jsem nebyl,“ vzpomíná na nedávnou střeleckou zkušenost. „Byli ještě spoluhráči Vlasta Ryška a Petr Benát. Chytlo mě to, takže jdeme co nejdřív znovu.“
A když pálí na počítači? „Jenže já střílečky nehraju. Spíš fotbal. S Markem Suchým nebo tady s Petrem Benátem. Než Petr lepší jsem, to jo, ale Marek je rozený střelec. Dává víc gólů než já. Ve Slavii to hrají asi pořád. Proto jim to tak jde…“ uzavírá se smíchem Martin Fenin.
