Francouzský ragbista Chabal láme čelisti a uspává soupeře: Neandrtálec. Ale sexy!
PAŘÍŽ/PRAHA – Říkají mu »Caveman«, neboli »Muž z jeskyně«. Nebo taky »Neandrtálec«. A taky »Rasputin«. Viní ho, že pojídá malé děti, přitom spousta žen dychtí po tom, aby se s ním směly tulit pod peřinou!
Říkají mu »Caveman«, neboli »Muž z jeskyně«. Nebo taky »Neandrtálec«. A taky »Rasputin«. Viní ho, že pojídá malé děti, přitom spousta žen dychtí po tom, aby se s ním směly tulit pod peřinou! Francouz SÉBASTIEN CHABAL (29) je největším tahákem právě probíhajícího mistrovství světa v ragby, i přes svůj neuhlazený zjev byl zvolen nejvíce sexy hráčem šampionátu! A přestože z herního hlediska není ani zdaleka tou největší hvězdou, pozor: přináší zkázu!
Dlouhé, neupravené a potem zmáčené vlasy, divoký plnovous, hluboké vrásky a pohled masového vraha. Ano, to přece musí být krvelačná bestie! Zamkněte si doma své děti! Postrach světového ragby chce zničit Anglii a mohl by vám je sníst, hlásaly britské bulváry před napjatě očekávaným semifinále MS mezi Francií a Anglií, které se na pařížském Stade de France hrálo včera v noci.
Sébastien Chabal. Je ikonou své země a tváří 6. MS v ragby. Billboardy s tímto »zvířetem« visí po celé Francii a fanoušci k němu vzhlížejí s posvátnou úctou. Triček s jeho podobiznou musel být objednán už třetí dotisk!
„Že lidé skandují mé jméno? No a? Pojďme se bavit o něčem jiném,“ zamračí se pokaždé hromotluk Chabal. Má ve svém těle jen sedm procent tuku, zatímco většina profesionálních ragbistů nejméně dvakrát tolik. Když je v akci, fanoušci napětím přestávají dýchat. A soupeři si vždy musí důkladně zkontrolovat, zda mají platnou zdravotní pojistku. Krvavé šrámy či zlomené čelisti jsou běžným následkem srážky s ním. Odtud taky pramení jeho další přezdívka »Anesteziolog«. Nejednoho protivníka už srážka s ním doopravdy uspala...
Přitom v civilu po agresivitě ani známky. Sečtělý pohodář, který se zajímá o politiku a nadevše jej pohlcuje jeho rodina. Právě manželka Annicka jej kdysi vytáhla z bryndy, když propadl alkoholu. Změnila ho.
I fyzicky. Před třemi roky, kdy Annicka čekala první dceru Lily Rose, začal pěstovat své vousy a vlasy. Od té doby k němu neodmyslitelně patří. „Řekl jsem mu, že vypadá jako pobuda, ale jen se usmál a prohodil, že je mu to jedno,“ smál se jeho spoluhráč Lionel Faure. Není mu ani třicet, a už mu hlava prokvétá šedinami.
Do šestnácti o ragby ani nezavadil, pracoval ve strojírenské fabrice, kde si jeho zarputilosti a mohutných rukou všiml trenér Bourgoinu. Tak začala jeho zářná kariéra, která se naplno rozvinula přestupem do anglického klubu Sale Sharks.
Měl potíže s přístupem k tréninku, nebavil ho. „Nenávidím běhat pořád dokola. Připadám si jako uvařená fazole,“ mračil se. Proto kouč Sharks zavedl specialitky – tahání Fordu Transit na laně či zápasnické souboje. „Když Chabal zápasí se svým krajanem Brunem, všichni ostatní přestávají trénovat a jen se dívají. To je opravdová bitva gladiátorů,“ smál se kondiční trenér Nick Johnston.
Na deštivém severu Anglie hraje čtvrtým rokem, ale tu zemi stále nechápe. „To jejich jídlo se nedá jíst. A proč mají proboha Angličané rádi kriket?! Že si při něm mohou dát pár piv? To ale přece mohou jít rovnou do pubu,“ kroutil hlavou. Když byl na tiskové konferenci před včerejším velkým semifinále požádán o odpovědi v angličtině, přísně se na žurnalisty podíval. „Jsme ve Francii, tak se bude mluvit francouzsky. Žádné další otázky? Merci,“ řekl suše a hrdě odkráčel! Angličtí novináři jen zalapali po dechu...
Přitom je považován za vtipálka. Zásadně třeba jezdí v malém smartu. Pozorovat, jak se tento hromotluk souká do svého červeného vozítka, je neopakovatelný zážitek.
Francii zachvátila už měsíc před šampionátem ragbyová horečka. Konečně vyhrají Les Bleus, měli jasno fanoušci. Euforie byla ještě větší než před fotbalovým MS v roce 1998. „Francie má v týmu třicet Zidanů,“ křičel Chabal. Po úvodní porážce s Argentinou, kdy noviny zaplavily fotografie, jak jej zdrceného konejší manželka, mu dal tisk tato slova sežrat. „Nevzdáme to! Pořád sním o tom, jak bude deset milionů Francouzů znovu slavit v ulicích Paříže,“ burcoval. A armáda jeho fanynek říkajících si »Chabalistky« mu samozřejmě oddaně klečela u nohou.
Kouč: Bývám z něj na mrtvici
Z nároďáku jej na několik let vyhodil, jenže po tristních výsledcích v přípravě ho musel vzít zpět. Francouzský kouč Bernard Laporte ví, že bez Chabala to prostě nejde. „Pořád má taktické nedostatky, občas vypadne z obranné linie a já jsem na mrtvici. Známe jeho slabiny, ale musíme využívat jeho předností. Jak dostane míč, klidně přejde přes šest soupeřů. A zaujetím, s jakým chodí do soubojů, inspiruje celý tým,“ řekl Laporte. Chabala má jako trumf pro střídání, kdy vnáší strach do srdcí znavených protivníků...
