Marek Čech: Hraje ligu eskymáků

Chytil exotičtější angažmá, než kdokoli jiný. Má to kousek do Japonska, do Číny, bydlí na konečné Transsibiřské magistrály. Na té asijské, pochopitelně. Brankář MAREK ČECH (30) sice na reprezentační sraz poletí z Moskvy, kde jeho tým v neděli hraje ligový zápas, ale obléká dres Vladivostoku, nejvýchodnějšího ruského města. „Hrajeme se Saturnem Ramenskoje, ale Tonda Kinský snad ani nemá pro zranění chytat. Škoda, byl by to duel exliberečáků,“ posteskl si.

Jaké je ruské angažmá?
„Zatím to radši herně nehodnotím, hned v prvním utkání jsme prohráli. Ale jinak si nemám na co stěžovat. Skvělé zázemí i podmínky. Od letenek po výstroj mám všechno, co potřebuju.“

Nemáte dvě bazy? Tým prý před zápasy v oblasti Moskvy trénuje a žije v hlavním městě.
„Je to tak. Domácí bazu máme ve Vladivostoku. Druhá je v Moskvě. Používáme tu, co jí měl vždycky národní tým. Třicet kilometrů od Moskvy, v lesích. Můžeme tam žít i s manželkami nebo přítelkyněmi, je tam veškerý komfort. Tenis, plavání, kola.“

První kolo jste hráli doma v šílených podmínkách.
„Spustila se chumelenice, že nebylo vidět na pár metrů. Teď máme okolo hřiště dva metry nahrnutého sněhu, je tam kalamita. A hned za tribunou už hučí oceán, je to zajímavé prostředí.“

Nefouká od moře?
„A jak. Když jsem vykopl, tak se mi málem vrátil balon do vápna. Vítr, to byl spíš orkán od moře, ho vracel. My tady nehrajeme ruskou ligu, ale polární ligu eskymáků. Jsem zvědavý, až se za čtrnáct dní vrátím, jak to bude vypadat.“

Před tím utkáním jste pobývali v Japonsku. To kvůli špatným podmínkám v Rusku?
„Mají tam lepší terény a je to jen přes moře. Z Japonska do Vladivostoku vozí auta. A hodně levně. V tom byznysu je zainteresováno spoustu lidí, je to kšeft jako hrom. Akorát mají ty auťáky pravostranné řízení.“

A ve Vladivostoku se jezdí klasicky vpravo.
„Jezdí, ale lidem nevadí, že sedí na pravé straně. Auta tam má v každé rodině chlap i ženská a na ulicích jsou strašný zácpy.“

A vy je nesnášíte, v Česku jste nejezdil ani do Prahy.
„To nesnáším, taky jsem si ještě auto nepořídil. A asi ani nepořídím. Pronajmu byt v centru. Oni nás totiž každý den svážejí z centra města autobusem na tréninky i na bazu, tak proč bych se tlačil v zácpách?“

Dojdete na stanoviště, sednete do busu a uháníte pohodlně na trénink?
„No jasně, do maršrutky, jak oni říkají. Když se sejdem všichni, přijede policejní auto s houkačkou a proveze nás městem. Nikdo nejezdí autem, leda tak blázen. Jel by dvě hodiny a třikrát by do něj někdo vrazil.“

Kolik má Vladivostok obyvatel?
„Takových osm set tisíc? Ale na Rusko to není velké město. Říkají nebalšóje, tedy nevelké město. Okolo jsou lesy a stepi, je to úplný konec světa.“

Ve znaku klubu máte tygra. Má to souvislost?
„Říkají, že tu tygři v okolí žijí. Takže na houby asi nepůjdu.“

Neptají se vás spoluhráči na Petra Čecha?
„Ptají. Kluci pochopili, že nejsme příbuzní. Ale jednomu novináři jsem musel dlouho vysvětlovat, že nejsme bráchové, že u nich Ivanov také nemusí mít každého Ivanova za sourozence. Asi ho zaujalo, že jsme oba gólmani.“

Neobtěžuje vás ta vzdálenost? Do Moskvy šest tisíc kilometrů a většina klubů je v té oblasti.
„Je to v pohodě, protože hrajeme buď šňůru zápasů venku, nebo šňůru zápasů doma. Bývá to tak většinou nalosováno. Jen málokdy hrajeme jeden zápas v Moskvě a ženeme hned zpátky.“

Je to asi nevýhoda pro soupeře. Přeletí sedm časových pásem a hned jde do zápasu.
„Že by vylezli ospalí a šli hrát? Ne, dávají si čas na aklimatizaci. Stejně to pro ně není jednoduché.“

Jak se těšíte na sraz nároďáku?
„Moc. Budu u zápasu roku. A vážím si toho, že mě trenér Brückner pozval.“