Mostecký comeback: Frčím kolem chemičky!

Petr Johana to má na stadion pár minut

Prozradíte důvody k návratu? Jste v Mostu domluvený jen na půl roku a netajíte se přáním odejít pak opět do zahraničí.
„Chci se teď srovnat. Mám problém se stehenním svalem, nehrál jsem od půlky listopadu a chci se vrátit do herní pohody tady doma. Mám ke klubu vztah, hrál jsem tady pět let. A co bude dál, se uvidí.“

Mohl jste jít i jinam?
„Ve hře byl Jablonec, čímž bych chtěl poděkovat panu Peltovi za zájem. Pak Teplice. A v lednu také Austria Vídeň, ale padlo to. Na poslední den ještě vyplula nabídka ze Sturmu Graz, jenže to bylo na poslední chvíli. Most je pro mě nejlepším řešením.“

Pamatujete tu ještě někoho z dob, kdy jste tu s Jirkou Štajnerem váleli druhou ligu?
„Z hráčů nikoho. Ale pamatuji kustodku Ivanku, dobrou duši klubu. Pana ředitele Boukala a sekretářku Moniku.“

Máte to z Litvínova kousek, pár minut autem. Představíte si, že jedete do práce tramvají, která mezi oběma městy pendluje?
„Jezdíval jsem, když jsem začínal a dovedu si představit, že ještě někdy nastoupím, štípnu lístek a pojedu na stadion. Pěkně kolem chemičky (smích), to bude jízda. Třeba až bude auto v servisu, nebo když budu mít třeba jen chuť.“

Těšíte se na duel s Honzou Nezmarem? Kamarádem z Liberce, který se v zimě také vrátil?
„Tak to snad ani moc ne. Nemám na něj zrovna příjemné vzpomínky. Když jsem byl ve Spartě, prošel kolem mě a dal gól a my prohráli 0:2.“

Proč jste vlastně skončil v Manisasporu?
„Aby mohli koupit dalšího cizince, tak mě dali mimo soupisku. Trénoval jsem individuálně, do léta bych nemohl nastoupit do zápasu. Byl by to ztracený půlrok.“

Divné rozloučení.
„Už se to srovnalo. Ale bylo mi divně, když mi dávali smyšlené pokuty a komunikovali se mnou na dálku přes tlumočníka. Čtyři zápasy jsme prohráli a já v tom posledním dostal červenou kartu. Tak mi napařili pokutu a dali mimo soupisku. A jen vzkázali, že jsem neukázněností porušil smlouvu.“

Teď už ale prožíváte radostnější dny.
„Kubíčkovi je rok a půl, je dobře, že jsme na chvíli doma. Předěláváme dům, okolo jsou babičky, dědečkové, je to idylka. Malej už taky kope do míče.“

Co svatba? Už se chystá?
„S přítelkyní Šárkou se o tom bavíme. Třeba teď bude čas, když jsme doma…“

Takže je tohle takové příjemné zastavení doma…
„Parádní. Trochu mě jen mrzí, že nebudu v Litvínově chodit na hokej, na play off. Mám tam kamarády, Jirku Šlégra, Vojtu Kubinčáka a další. Měli letos smůlu, přitom začali dobře.“