Před 45 lety zemřel světák Jan Libíček (†42): Panická hrůza z lékařů!

Veselé, vzácně smutné či vážné, ale zásadně nezapomenutelné postavy pro čtyři desítky celovečerních filmů a stejný počet televizních inscenací stihl Jan Libíček vytvořit za pouhých deset let. Vždy uměl rozesmát kolegy a hlavně diváky. „V jádru jsem přitom smutný člověk,“ říkával herec. Měl také proč být smutný.

Zlínský rodák ještě jako Jan Rudolf (tak se dříve jmenoval) musel ve 12 letech zvládnout fakt, že jej jeho psychicky nemocná matka přestala poznávat. Když mu pak v roce 1949 zemřel otec na rakovinu, teprve vstupoval do dospělosti. Bylo mu 18! Jeho kroky pak vedly do Prahy, kde nejprve odmaturoval a pak zkusil i DAMU, kam s ním do ročníku chodili i Luděk Munzar (†85) nebo Jiřina Bohdalová (88).

Šel z role do role
I když školu nedokončil, poprvé stanul na jevišti v roli kaplana ve hře Alexandra Fredra Dámy a husaři roku 1958. Osm let poté se objevil jako dozorce ve snímku Kdo chce zabít Jessii? (1966) a od té doby točil v kuse až do roku 1974, kdy 24. května zemřel přímo během natáčení filmu Jak utopit dr. Mráčka aneb Konec vodníků v Čechách. Režisér Václav Vorlíček (†88) v životopisné knize Pane, vy jste režisér vzpomínal: „Libíček byl velice vážně nemocný člověk. Zpětně víme, že měl těžkou cukrovku, ale zřejmě o tom nevěděl ani on sám.“ Roli po něm převzal Zdeněk Řehoř (†74).

Bez radosti
„V životě jsem nezažil nic veselého, mám na to prostě smůlu,“ řekl krátce před svým odchodem Libíček, jenž rozesmával a stále rozesmává celé generace.

Dva démoni: Strach a přejídání
Libíček celý život prožíval až panickou hrůzu z lékařů. Zposobila ji zkušenost s matčinou nemocí, jež ji uvěznila v sanatoriích, i otcova rakovina. Sám měl kromě cukrovky problém s ledvinami, k lékařům ale nechodil. „Pomůže mi příroda,“ říkával. Dalším Libíčkovým démonem byla chuť k jídlu a pití. Přestože trpěl komplexem z nadváhy (vážil až 150 kilogramů), byl schopen spořádat tři večeře a zapít je 17 pivy, půllitr běžně dával na jeden zátah.

Jak vlastně zemřel?
Jan Libíček hrál ve filmu »Jak utopit doktora Mráčka« vodníka Lojzíka. Když se točila scéna, v níž vodníci čekají na vltavském břehu na blížící se pramici s doktorem Mráčkem, jehož chtějí utopit, role se nešťastně obrátily. Mohutný herec upadl do bezvědomí a skácel se do vody. Záchranáři byli okamžitě u něj, vylovili jeho 140 kilo váhy z vody a položili na břeh. Oživili ho. Když Libíček uviděl kolem sebe bílé pláště, dal se na útěk. Měl totiž z doktorů panický strach. Pak znovu zkolaboval. V sanitce cestou do nemocnice pak zemřel. Podle režiséra Vorlíčka měl diabetický šok.

Nejvýraznější role
Po celý svůj tvůrčí život toužil Libíček po vážné a hluboké roli ve filmu, kde však dostával zejména úlohy veselých kumpánů a satirických postaviček. Mezi jeho zásadní role v divadle patřil král Ubu (1964) ve stejnojmenné hře Alfreda Jarryho v Divadle Na zábradlí. Ve filmu to pak byli fasádník Petrtýl (Světáci, 1969), kuchař Bobo (Pane, vy jste vdova!, 1970), psychiatr (Dívka na koštěti, 1971) nebo preceptor (Tři oříšky pro Popelku, 1973).