Makrobiotická dieta: Shazování kil v rytmu jin a jang!

20. ledna 2010 • 02:00

Chcete být štíhlí, zdraví a prodloužit si život? Pak se zkuste léčit jídlem – dodržujte pravidla makrobiotické diety. Zastánci makrobiotiky totiž tvrdí, že neexistuje nemoc, kterou by nebylo možné vyléčit přírodní stravou. Jaké jídlo léčí? Zrní! To je však řečeno s velkou nadsázkou, i když až 60 % jídelníčku tvoří různé druhy celozrnných obilovin.

Je pravda, jak tvrdí zastánci makrobiotiky, že speciální stravou se můžeme zbavit řady zdravotních problémů? „Spíše bych řekla, že je můžeme držet »na uzdě«. Celkově správně složeným jídelníčkem a životním stylem můžeme např. úspěšně předcházet alergiím, pomoci si při léčbě lupénky, cukrovky, snížit vysoký krevní tlak,“ vyjmenovává primářka Jana Čepová. A samozřejmě nesmíme zapomínat ani na obezitu, která patří mezi nemoci, i celou řadu zhoubných nádorů.

V čem spočívá?

Makrobiotika je nejen způsob stravování, ale životní styl založený na rovnováze potravin s energií »jin«, »jang« a neutrálních.
Ideálně bychom měli jíst jen potraviny neutrální.
Podle této filozofie potraviny »jang« stahují buňky těla a »jin« roztahují.
Každá potravina většinou obsahuje oba typy energie, ale jedna v nich převažuje.

Potraviny »jang

«Extrémní »jang«: maso, drůbež, vejce, slané sýry, rafinovaná sůl. Mírný »jang«: ryby s bílým masem, drobní měkkýši, mořská sůl, kvašená zelenina.

Potraviny neutrální

Celá zrna, luštěniny, semena, sezonní zelenina, mořské řasy.

Potraviny »jin«

Mírně»jin«: saláty, domácí (české) ovoce, ořechy, rostlinné oleje.Extrémní»jin«: cukr, med, káva, limonády, pivo, alkohol, sladkosti, mléko, jogurt, smetana, tropické ovoce a zelenina, koření.

Co tedy jíst:

JÍDELNÍČEK by měl být tvořený z 50 až 60 % celozrnnými obilovinami, z 20 až 30 % zeleninou, z 5 až 10 %luštěninami a mořskými řasami, z 5 až 10 % polévkami a z 5 % ostatními potravinami (ryby, korýši, měkkýši).
CELÁ OBILNÁ ZRNA – obilniny (pšenice, ječmen, rýže, pohanka, kukuřice, jáhly, oves, žito) je třeba jíst celé, tedy neloupané. Dají se vařit, péct.
ZELENINA – druhá nejdůležitější složka makrobiotické stravy. Nejvhodnější je čerstvá a domácí. V zimě tedy tykev, zelí, ředkev a další kořenová zelenina.
MOŘSKÉ ŘASY – jsou v makrobiotice důležité, doplňují vitaminy a minerály.
LUŠTĚNINY A SÓJA – dodávají nezbytné bílkoviny, nahrazují mléčné výrobky.
SŮL – používá se pouze mořská.
SLADIDLA – používají se pouze přírodní: ječmenný slad, jablečný sirup.
OLEJE – oleje vyrobené za studena, sezamový, kukuřičný.

Příklad jídelníčku:

Snídaně: pohanková kaše s kyselým zelím
Oběd: luštěninové karbanátky (sóju a cizrnu namočte a druhý den uvařte doměkka s řasou kombu. Studené rozmačkejte, přidejte pohankovou mouku, kukuřičný škrob, orestovanou cibulku, majoránku a vytvořte karbanátky. Po usmažení pokapte zázvorovou šťávou.) s jáhlovými knedlíčky (Jáhly uvařte v poměru s vodou 2,5 : 1,ještě vlažné smíchejte s kukuřičnou moukou a škrobem a tvořte malé válečky. Vařte je dokud nevyplavou.) a dýňové zelí (Dýni nastrouhejte nahrubo, poduste a ochuťte solí a rýžovým octem.).
Večeře: celozrnné zapékané těstoviny s rybím masem

Jak dlouho se drží:

Nejde o dietu, ale celoživotní filozofii. Pokud se rozhodnete použít ji jen k hubnutí, doporučuje se držet 2 měsíce.

Kolik shodíte?

Nebudeteli dělat dietní chyby a mlsat, lze shodit 2 kila týdně.

Plusy:

Omezení tučných mas, uzenin (omezení příjmu cholesterolu a nasycených mastných kyselin).
Dostatečný přísun ovoce a zeleniny, tedy vitaminů. Dostatečný příjem luštěnin (velká zásobárna rostlinných bílkovin a vlákniny).
Omezení rafinovaných cukrů, tím pádem snížený příjem energie ve formě nevhodného přísunu cukrů.
Omezení olejů, sádla – tedy tuků s nevhodným složením mastných kyselin.

Minusy:

Celoživotní konzumace zrn obilovin (zrna se musí konzumovat celá, což je pro mnohé strašná představa).
Chybí mléčné výrobky, bohatý zdroj vápníku.

Zhodnocení poradkyně Aha! MUDr. Jany Čepové, MBA:

Tento způsob stravování zajišťuje vyvážený přísun živin – bílkovin, cukrů, tuků, díky konzumaci ovoce a zeleniny je zajištěn přísun vitaminů a vlákniny. Ta je zajištěna i konzumací luštěnin. Chybí zdroj vápníku z mléčných výrobků. Jediné, co je pro lidi těžko představitelné, je chroupání celých zrn obilovin celoživotně. Tedy už ne křupavá houstička, ale tuhá celozrnná buchta. Komu toto nevyhovuje, pak je dobré vybrat si z tohoto způsobu stravování to dobré – ryby, zeleninu, ovoce, nerafinované cukry apod. Ale to už opět mluvíme o racionálním způsobu stravování, proti kterému nelze nic namítat.

Co jíst, když hubnete sportem?

Rozhodli jste se zatočit s kilogramy navíc pomocí sportu a nevíte, jak správně a hlavně co jíst? „Důležité je především jíst, pokud sportujete, nedržte žádné drastické diety,“ radí na úvod primářka Jana Čepová.

Obrovskou výhodou sportu je skutečnost, že když se začnete hýbat, tak ve výsledku budete mít zřejmě menší hlad než dřív. „Sportem se tukové zásoby změní na svaly a ty spotřebují v klidovém stavu mnohem méně energie,“ vysvětluje doktorka Čepová. Co a jak tedy jíst?

Jezte pravidelně v menších porcích 5 až 6krát denně. Poslední velké jídlo cca 4 hodiny před spaním. Jako druhou večeři si můžete dát cca 2 hodiny před ulehnutím kousek zeleniny (rajče, okurku, ledový salát) a 50 g sýru Cottage.
Do každé denní porce jídla zařaďte zeleninu, v ní obsažené sacharidy dodávají sílu. Denně jí snězte cca 500 až 600 g.
Chceteli zhubnout, je lepší cvičit ráno.
Dvě hodiny před sportem nejezte, ale nezapomínejte dostatečně pít. Najezte se hned po sportovním výkonu.
Cvičte ideálně 4krát týdně po dobu nejméně 50 minut.
Přestaneteli sportovat, nezapomeňte zmenšit porce jídla, jinak začnete přibírat.

Příklad jídelníčku pro sportovce při hubnutí: