Josef (63) ze Zlína: Potřebuji novou rohovku! Nejsou ale mrtví!
„Moje vidění končí u kořene nosu, je to peklo, nikomu to nepřeji. Jedinou šancí je transplantace rohovky. Dám za ni cokoliv, klidně prodám auto,“ zoufá Josef Tupý (63) ze Zlína. Marně. Rohovka se koupit nedá a navíc nejsou. Chybí mrtví dárci.
Problémy začal mít Josef na podzim 2011. Pozoroval, že hůře vidí. Zašel si proto na oční, aby mu předepsal lékař silnější brýle. „Na klinice ale zjistili, že se mi na pravém oku utrhla sítnice. Třiceti stehy mi ji přišili, ale problémy pokračovaly. Následovala výměna zakaleného sklivce za silikonový olej, zánět duhovky a problémy s rohovkou,“ vypočítává Josef trable.
Absolvoval již 23 operací! Zatímco na pravé oko je momentálně bývalý dramaturg filmového studia ve Zlíně prakticky slepý, na levé vidí částečně. I tam má osm dioptrií, čte pomocí lupy. „Někdy nevidím vůbec nic, jindy s lupou přečtu e-mail či titulky novin, ale jen krátkou dobu, na televizi se dívám z metru a obraz mám rozmazaný,“ popisuje.
Naději upírá k transplantaci rohovky, jenže věc má háček. „Podle nového občanského zákoníku musí být k odběru rohovky pro účely transplantací souhlas zemřelého. Už teď máme veliké potíže s nedostatkem rohovek, tkáňové banky je nedodaly v potřebném množství a mnozí dlouho dopředu objednaní pacienti se k transplantaci vůbec nedostali,“ říká přednosta oční kliniky Gemini Pavel Stodůlka.
„Kdo nezažil, neví, co to je přicházet o zrak. Myslel jsem už i na sebevraždu... Teď mám naštěstí lepší myšlenky a věřím sobě i lékařům podle oblíbeného hesla Dum spiro, spero – Dokud dýchám, doufám,“ dodává Josef.
Názor ministerstva
Podle Ministerstva zdravotnictví se v posmrtných odběrech orgánů pro účely transplantací nic nezměnilo. „V případě, že pacient nevysloví souhlas, ale zároveň ani výslovný nesouhlas s posmrtným odebráním orgánů, pak se tyto orgány odebrat mohou,“ sdělila mluvčí ministerstva Viktorie Plívová.
