Vasil Biľak alias Gyula: Zrádce nežil krátce… Boží mlýny melou pomalu...
Lidé, kterým neleží v žaludku příjezd vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968, po včerejšku smutní. V noci na čtvrtek totiž zemřel někdejší vlivný funkcionář a poslední žijící autor »zvacího dopisu« Brežněvovi Vasil Biľak (†96). Skonal ve spánku ve své obří bratislavské vile.
„V poslední době byl připoután na lůžko, rodina o něj pečovala,“ uvedl šéf slovenských komunistů Jozef Hrdlička. Biľak, původním příjmením Gyula, se v poslední době vyhýbal veřejnosti, s médii oproti některým českým bývalým funkcionářům už prakticky nekomunikoval.
V roce 1968 se stal nejznámějším signatářem dopisu, který tragicky zasáhl do československých dějin. Po něm tanky ze SSSR, NDR, PLR, MLR a BLR potlačily demokratizační snahy Pražského jara. Za dopis byl tahán po soudech, odsouzen nakonec ale nebyl. Zatloukal a zatloukal a Rusové originál dopisu nevydali.
„K ničemu, co jsem neudělal, se nemůžu přiznat. Zvací dopis jsem Leonidu Brežněvovi nepředal. To mohu odpřisáhnout křesťansky, občansky i ledajak,“ prohlásil.
Zemřel komunistický hlavoun Vasil Biľak (†96), který k nám v roce 1968 pozval…
Celý článek
Na saká nepúšťať
Biľak, který byl rusínského původu, se narodil v srpnu 1917 v Krajné Bystré na východním Slovensku. Po základní škole se vyučil krejčím a tomu se věnoval až do roku 1949. Zřejmě v tom ale příliš neexceloval, na výučním listu měl totiž uvedeno „Na saká nepúšťať“. A tak se vrhl na politiku. I tady ho minulost nepustila. Lidé mu vystavili titul ing. – igly, nite, gombíky…
Celý život funkcionář
Do komunistické strany vstoupil po druhé světové válce, poté kariéra aktivního stalinisty s dělnickým původem jela jako po másle. Velice brzy působil ve vrcholných funkcích v KSS a KSČ. Naposledy byl tajemníkem ÚV KSČ pro otázky zahraniční politiky a ideologie. Po roce 1989 jej z KSČ vyloučili. Dožil v poklidu se svým zetěm Jozefem Ševcem, který byl jedním z porevolučních předsedů KSS.
Proč papaláši žijí tak dlouho?
Dělali, co je bavilo…
„Tito lidé měli ve své době nadstandardní život. Dostali se ke kvalitnějším potravinám a surovinám, měli možnost ze zahraničí získat kvalitní vitamíny. Samozřejmě se jim dostávalo lepší zdravotní péče. A hlavně dělali, co je bavilo. Posilovalo je uspokojení z toho, čeho dosáhli. To je také důležité,“ říká Monika Golková, lékařka z kliniky A2C.
Na další papaláše a jejich osudy se můžete podívat v galerii.