Saddám Husajn: Oběsili ho! Tiše a rychle!

Odmítl si vzít kápi, do poslední chvíle držel korán

Byl popraven za masakr 148 šíitů v roce 1982 v Dudžailu. Aktu se zúčastnilo 15 lidí, z toho ani jeden Američan. Před smrtí Saddám nic nepožadoval a nevyslovil ani poslední přání. V ruce do poslední chvíle držel korán.

Podle některých iráckých svědků popravy šel devětašedesátiletý Saddám pod šibenici „klidně, s rozhodností a odvahou“. Další tvrdí, že měl „v očích strach a byl zvláštně pokorný“. Záběry z posledních okamžiků Saddámova života odvysílaly krátce před polednem místního času arabské televizní stanice. Nahrávka ukazuje, jak je někdejší prezident přiváděn k šibenici a jak mu dva popravčí nasazují oprátku. Samotný akt popravy zveřejněn nebyl. O něco později se ale objevily záběry mrtvého Saddáma v bílém rubáši.

Vykonání hrdelního trestu nad mužem, který stál v čele Iráku v letech 1979 až 2003, přivítal irácký premiér Núrí Málikí. „Ve jménu iráckého lidu byla popravou zločince Saddáma učiněna spravedlnost,“ prohlásil premiér. Ve světě jsou na popravu rozdílné reakce. Podle amerického prezidenta George Bushe je Saddámova poprava důležitým milníkem na cestě Iráku k demokracii. V době popravy Bush spal. Evropské státy z popravy nadšeny nejsou. Vesměs odmítají trest smrti jako takový, a to i v případě Saddáma Husajna.

Informace o smrti bývalého prezidenta byla v Bagdádu přijata vcelku klidně. Násilí bylo ale několik hodin po popravě hlášeno z města Kúfa asi 160 kilometrů jižně od metropole. Při výbuchu bomby instalované v minibusu zahynulo na rybím trhu nejméně 31 lidí a dalších 58 bylo zraněno. Dalších 15 lidí bylo zabito a 25 zraněno odpoledne při výbuchu tří aut napěchovaných výbušninami na severovýchodě Bagdádu.

Podle agentury Reuters bylo tělo Saddáma Husajna včera převezeno letadlem do jeho domovského města Tikrítu. Zprávu potvrdil libanonský právník Bushra al-Khalil, který řekl, že se o pohřeb postará diktátorova dcera Raghd. Tělo bude zřejmě pohřbeno buď na rodinném hřbitově ve vesnici Audža blízko Tikrítu, nebo v Sunni (110 km západně od Bagdádu).

Spal jen pět hodin denně, bál se otravy

Na šibenici včera skončil život jednoho z největších diktátorů posledních desetiletí. Jaký ale Saddám Husajn vlastně byl?

Brutálně popravoval všechny své odpůrce. Každý den prý vstával ve tři ráno a spal maximálně pět hodin. Pak šel plavat. Jeho bazény, které měl v každém ze svých dvaceti paláců, nechával každou hodinu kontrolovat kvůli jedům a obsahu chloru. Všechny zásilky, které dostával, byly nejprve testovány na přítomnost radiace a jedů.

Trávil hodně času v kanceláři, její adresu ale stále měnil. Jeho život se radikálně změnil po invazi Američanů do Iráku. Husajn se přes půl roku skrýval, než byl v prosinci 2003 dopaden ve dva metry hluboké díře vykopané u jedné z chatrčí v městečku Daúr. Vypadal jako vousatý poustevník.

Nakonec skončil v klimatizované cele o velikosti tři krát čtyři metry. Nejvíce času strávil četbou nebo zaléváním svých kytek a keříků, které měl na dvorku.

Život iráckého diktátora Saddáma Husajna v datech

28. dubna 1937 – Saddám se narodil ve vesnici Audža u města Tikrít severně od Bagdádu v rodině drobného rolníka. „Bože pomoz mi, nosím v těle ďábla,“ křičela prý jeho matka krátce před porodem.
1957 – Vstoupil do tehdy zakázané Socialistické strany arabské obrody (Baas).
1958 – Zatčen za vraždu svého švagra, komunisty. Ve vězení strávil půl roku.
7. října 1959 – Odsouzen k trestu smrti za pokus o atentát, jímž měl být odstraněn premiér Abdal Karím Kásim. Saddám, který byl zraněn na noze, uprchl do Sýrie a poté do Egypta.
17. července 1968 – Spoluorganizátor vojenského převratu strany Baas.
16. červenec 1979 – Stal se prezidentem i premiérem.
22. září 1980 – Poslal vojska do Íránu, začátek iráckoíránské války, jež si vyžádala milion obětí a skončila 20. srpna 1988.
2. srpna 1990 – Pod jeho vedením Irák obsadil Kuvajt.
17. ledna 1991 – Čelil útoku spojenců v čele s USA ve válce v Zálivu za osvobození Kuvajtu (operace Pouštní bouře).
Březen 1991 – Brutálně potlačil kurdské a šíitské povstání na severu a jihu země.
23. února 1996 – Nařídil zastřelení svých dvou zeťů, kteří odjeli v srpnu 1995 do Jordánska a poté se vrátili do Iráku.
20. března 2003 – Začátek americkobritské invaze do Iráku.
3. července 2003 – USA nabídly odměnu 25 milionů dolarů za jakoukoli informaci vedoucí k jeho dopadení.
13. prosince 2003 – V 18.30 SEČ zadržen bez odporu americkými vojáky ve sklepě jedné farmy v Daúru jižně od Tikrítu.
19. října 2005 – Se Saddámem a dalšími obviněnými začal v Bagdádu soud kvůli masakru šíitů v městečku Dudžail v roce 1982.
5. listopadu 2006 – Iráckým tribunálem v Bagdádu odsouzen k trestu smrti oběšením za podíl na masakru šíitů v Dudžailu.
30. prosince 2006 – Oběšen.

Poprava! Minutu po minutě

Saddám se začal na svoji popravu připravovat už v pátek. „Se svými dvěma nevlastními bratry se už rozloučil, řekl mi, že je smířený s popravou a těší se na smrt,“ řekl Saddámův obhájce Chalil Al Dulaimi.

Saddámův poslední den před popravou začal návštěvou iráckého soudce v americkém válečném vězení Camp Cropper v Bagdádu. Američané potom Saddáma odvedli k místnímu soudu. Během dne sepsal závěť, dopisy na rozloučenou. Prosil v nich o prominutí. Potom jej převezli do čekárny smrti pověstné věznice Abu Ghrajb. V samostatné cele se Saddám dvě hodiny modlil, kouřil, pil vodu a psal dopisy na rozloučenou. Jeden z nich patřil i Iráčanům, ve kterém tvrdí, že se připravuje obětovat a stát se mučedníkem. Poté mu přinesli poslední jídlo před popravou. Pravděpodobně je to hamburger a Coca-Cola, které má nejraději.

V následujících řádcích je popsána Saddámova sobotní poprava minutu po minutě.

• 02.45 – Nad ránem 30. prosince Saddáma Husajna probudí v jeho cele.
• 03.05 – Obléká si černý kabát, černý svetr, bílou košili, černé kalhoty a černé boty.
• 03.30 – Je přiváděn do místnosti, kde si v sedě vyslechne od soudce podrobný rozsudek. Potom mu jeho strážci nasadí pouta. Celý obřad je snímán videokamerou.
• 03.45 – Saddáma přivádí skupina strážců oblečených v civilních šatech a s maskami na obličejích do místnosti z šedého betonu a s nízkým stropem, kde je šibenice.
• 03.55 – Strážci ho vedou po kovovém schodišti k samotné šibenici, kde mu uvazují kolem krku šálu a pak ho postaví na propadlo. Saddám působí klidně a netřese se.
• 04.00 – Popravčí umísťuje kolem Saddámova krku tlusté lano a poté utahuje smyčku. Ještě krátce přistoupí k Saddámovi a řekne mu několik slov a ten v odpovědi kývne.
• 04.05 – Saddám pronáší svá poslední slova: Není boha kromě Alláha a Mohamed je jeho prorok.
• 04.10 – Strážce zatahuje za páku a Saddámovo tělo se propadne asi půl metru a je slyšet, jak se mu okamžitě zlomí vaz. Provaz způsobí Saddámovi oděrky na krku, je vidět krev.
• 04.20 – Jeho tělo visí v propadle asi deset minut, než přichází doktor, aby potvrdil jeho smrt.
• 04.25 – Strážci Saddámovo tělo vkládají do bílého pytle. Několik účastníků popravy údajně tancuje kolem jeho těla.