Vše, co byste měli vědět o masopustu

masopustní průvod (ara)

3 fotografie

25. února 2012 • 05:00

Po celém Česku se v těchto dnech slaví masopust. Přečtěte si, jaký má tento svýtek původ.

Masopust, svátek, který se slaví od starověku a dal základ karnevalu v Riu!

Tradice masopustu (na Moravě Fašanku) vznikla v dobách středověku a oblibu si velice rychle našla u všech vrstev obyvatel – od nejchudších po bohaté, na venkově i ve městech. Jde o období předcházející čtyřicetidennímu půstu v čase před Velikonocemi. Proto byl masopust oficiálně považován za svátek jídla a radovánek. Tento třítýdenní svátek začíná na Tři krále a končí Popeleční středou. Dnešní podoba masopustu je poněkud střídmější navzdory času si však již od dob starověku zachová hlavní myšlenku, oslavit jídlem, hudbou a tancem příchod jara.

Historie a masopust

V našich zemích se masopust slaví již od 13. století, ale historici se domnívají, že kořeny tohoto obyčeje sahají až do dob starověkého Říma. Zde totiž vítal lid příchod jara oslavami boha slunce Saturna (Saturnálie), vzýváním lásky (Luperkálie) či nevázaným veselím na počest boha vína Bakchuse (Bakchanálie). Tyto tradice se následně šířily i od pohanů. Silná je tradice v Německu a Itálii, kde je masopust považován za jeden z nejvýznamnějších svátků v roce. Slavnosti masopustu se konají i v zemích na hony vzdálených té naší, kde jsou průvody masek s bujarým veselím vrcholem všech svátků a oslav, jako je třeba karneval v Rio de Janeiro a nebo průvody masek v New Orleans.

Masopust u nás

V Čechách a na Moravě se slaví masopust od třináctého století, tak staré jsou totiž první dochované písemné prameny, které tuto tradici popisují. Tehdy byl masopust předělem mezi Vánocemi a Velikonocemi a býval obdobím velikého veselení a rozpustilosti. Prvním dnem oslav konce masopustu býval Tučný čtvrtek, tradičním jídlem toho dne byla vepřová pečeně se zelím a knedlíky, která se hojně zapíjela pivem. Následovala Masopustní neděle, říkalo se jí také taneční, při které již od poledne hudebníci na návsích svolávali do hospody k večerní zábavě. Ta pokračovala i v pondělí. Na pondělní zábavu měli přístup jen ženatí muži se svými ženami, ostatním byl do kola vstup zapovězen.

Masopust končíval v úterý průvodem maškar. Hlavní postavou průvodu býval šašek s oděvem zdobeným barevnými papírky a se špičatou šaškovskou čepicí, který bičem odháněl všechny bez masek. Jinde byl ústřední maskou medvědář s medvědem, nesměli chybět ani dělostřelci nebo židé, mlynář, ale také rychtář či hejtman s halapartnou, oblíbené bylo převlékání mužů za ženy.

Masopustní menu začíná u prasátka

Během celého masopustního období se na vsích konaly bohaté hody a také zabijačky. Nezbytnou součástí masopustního jídelníčku byly koblihy smažené na másle a na stole nemohly chybět ani mazance, klobásy, slanina a pálenka. Pokud byla na masopust třeskutá zima, vhod přišlo i počastování teplou tzv. zhřívanicí vyrobenou z pálenky, másla a cukru.

Užít si stylově období masopustní radovánek můžete i Vy. Dopřejte soukromé zabijačkové hody, v podobě jaternice či jelítka, které nabízejí Kostelecké uzeniny či skvělý mazanec od Penamu.

3 fotografie