Co Havla trápilo: 4 největší životní rány!
Už od totality exprezident Václav Havel (†75) na vlastní kůži pocítil, co může člověku uchystat život. Prožil si komunistickou basu, rodinné problémy i kariérní neúspěchy. Podívejte se, co z toho ho zasáhlo nejvíce.
Smrt manželky Olgy
Velmi ho zasáhla v lednu roku 1996 zpráva, že první dáma Olga Havlová (†62) podlehla rakovině. Jen pár dní předtím se totiž mluvilo o tom, že je jí mnohem lépe. Tehdy čerstvý šedesátník Václav Havel přišel o svoji největší oporu.
I když si totiž Havel ani ne rok po její smrti vzal svoji druhou manželku Dagmar (58), vlastně se vyznával z přetrvávající hluboké lásky k Olze. „Další svatbu jsem naprosto kategoricky vylučoval, a byl jsem rozhodnut dožít své dny sám. Olga však byla přesvědčena, že sám žít neumím a nemám,“ prohlásil. „Olga je a navždy zůstane naprosto nenahraditelnou a zásadní součástí mé duše,“ dodal tehdy.
Důkazem oblíbenosti zesnulé první dámy byl nejen fakt, že se na výročí její smrti od anonymů objevují pravidelně na hrobě květiny, ale i to, že místo jejího odpočinku pravidelně navštěvovali nejen Havel, ale i Dagmar.
Přes 5 let ve vězení
Václav Havel si za totality ve vězení pobyl celkem pětkrát, dohromady strávil ve věznicích více než pět let. Podle lidí, kteří s ním seděli, patřil k prominentním vězňům a dostával zásilky s cigaretami a jídlem, což v komunistickém lágru nebylo rozhodně pravidlem. Když ale odmítl podanou ruku totalitních vůdců, vše se rychle změnilo…
V roce 1982 odmítl nabídku prezidenta Gustava Husáka požádat o propuštění a jeho podmínky se prudce zhoršily. Bachaři se Havlovi pomstili tím, že jej poslali na kovošrot, kde musel i v zimě pracovat v letním oblečení bez rukavic. Pro kuřáka a nesportovce Havla to znamenalo jistý recept na zápal plic.
Právě tehdy poprvé opravdu vážně onemocněl a v roce 1983 byl předčasně propuštěn z vězení kvůli zdravotnímu stavu. Kromě zhuntovaného zdraví byla produktem Havlova pobytu v cele i sada dopisů jeho manželce Olze, která je nyní ceněna jako jedno z nejlepších svědectví o totalitě.
Nikdy neměl děti
Ačkoliv sňatkem s Dagmar (58) získal Havel alespoň nevlastní dceru Ninu (33), nikdy neměl příležitost se radovat z vlastního potomka. Jak manželství s Olgou (†62), tak to s Dagmar totiž bylo bezdětné. Olga se před smrtí přiznala, že to snad tak bylo i dobře.
Zdůraznila sice, že ji bolí, když se o bezdětných rodinách lidé vyjadřují jako o neplnohodnotných; byla si ale vědoma problémů, které by jejich dítě či děti očekávaly.
„Znám hodně dětí bohatých i slavných rodičů. Spousta z nich měla ze své situace velké trauma a trvalo jim dlouho, než se postavily na vlastní nohy. Takže si říkám, jestli to nakonec není dobře, že jsme neměli děti, náš život byl hodně pohnutý, a jestli by děti netrpěly,“ prohlásila.
Špatné přijetí filmu Odcházení
Osudová a poslední divadelní hra jinak uznávaného dramatika Václava Havla nesla prorocký název Odcházení. V divadle, a hlavně ve filmovém zpracování se ale setkala leda tak s nepochopením, což Havla muselo nesmírně mrzet.
Šlo přitom o jeho první režisérský počin. S elitami českého filmu se usídlil ve vile Čerych, kde se před kamerami odvíjel příběh odcházejícího kancléře Viléma Riegra a jeho ženy. Ty si ve filmu vystřihli Havlova manželka Dagmar a herec Josef Abrhám.
I přes rozpočet 44 milionů korun, který se nashromáždil i díky mnoha štědrým sponzorům, ale kritici film častovali výrazy jako »průměr« a »nevyzrálý počin«. Nakonec dílo, které si zpočátku dělalo zálusk i na amerického Oscara, propadlo i u diváků.
Kdy Havla věznili?
■ leden – květen 1977: vyšetřovací vazby kvůli Chartě 77.
■ leden – březen 1978: další vyšetřovací vazba ve spojitosti s Chartou 77.
■ květen – říjen 1979: vězněn kvůli založení Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných, VONSu – v této době píše Dopisy Olze.
■ říjen 1979 – únor 1983: proces se skupinou disidentů – za »rozvracení republiky« byl Havel odsouzen na 4,5 roku, ale předčasně jej propustili kvůli zdravotnímu stavu.
■ leden – květen 1989: zatčen za demonstraci během Palachova týdne.