Marie Dekovová (26): Na Lucinku jsme si půjčili 20 tisíc!
OČELICE – „Nespravedlnost a zoufalství,“ taková slova se vybavují mamince malé Lucinky Marii Dekovové (26) z Očelic u Hradce Králové, když si vzpomene na dobu, kdy se jim s manželem nedařilo počít miminko. „Mám mladší sestru, a když otěhotněla, prožívala jsem chvíle zoufalství.
Strašně jsem jí děťátko přála, ale zároveň si stále říkala: Proč my nic?“ popisuje Marie s tím, že nakonec musela podstoupit umělé oplodnění. Takový zákrok však není zadarmo. „Abychom mohli mít Lucinku, museli jsme si vzít půjčku dvacet tisíc,“ říká Marie.
„Hlídáte si každý měsíc a jen doufáte, že snad. Jenže ono zase nic. Stále jsem kupovala těhotenské testy. Beznaděj, že to zase nevyšlo, je hrozná,“ vzpomíná Marie na smutné čtyři roky, kdy se s manželem pokoušeli o miminko. Teprve potom zašli oba na vyšetření k lékaři. „Doktoři nám řekli, že můžeme mít děti normální cestou, ale může to trvat a může se stát, že je nebudeme mít nikdy,“ říká Marie, proč se pro zákrok rozhodli.
Když známým sdělili rozhodnutí »jít si pro miminko« na specializovanou kliniku, zažili šok. „Jak jsme to řekli, byli všichni najednou zaražení, přestali mluvit nebo byli rozpačití. Bydlíme na vesnici a jen se šuškalo: Hele, víš, ona šla na umělý. Babička je věřící křesťanka a věřící s umělým oplodněním nesouhlasí. Když jsem to oznámila v práci, naznačili mi: Už nemusíš chodit. Bylo to zvláštní, jako by nám děťátko nikdo nepřál,“ mluví Marie s manželem Robertem o problémech, které jim připravilo okolí. „Nejsme bohužel sami. Přitom párů, kterým se nedaří počít mimčo, je stále víc. Někdo má pihy na obličeji, má třeba cukrovku nebo nemá palec u nohy, a nám se jen nedařilo mít dítě. Je úžasné, že o umělém oplodnění v Aha! Marcela Kyselová vypráví. Jinak to lidé nepochopí,“ říká Marie.
Nakonec ale všechno proběhlo bez komplikací. „Když otěhotníte, je to nepopsatelně senzační. Zároveň je ale ve vás veliký strach, že mohou nastat komplikace, ještě není všechno vyhrané,“ popisuje Marie s tím, že umělé oplodnění není tak úplně zadarmo, jak se často říká. „Přišlo nás na dvacet tisíc. Lékaři vždycky nabídnou něco a říkají, že s lékem s doplatkem je větší šance. Nejvíc jsme měli strach z toho, že kdyby se to nepodařilo napoprvé, tak máme už jen dva hrazené pokusy. Další si musíte platit celý, a může vyjít třeba na osmdesát tisíc. Člověk si na první, druhý i třetí pokus třeba půjčí a chvíli splácí, ale na čtvrtý pokus už nedáte peníze dohromady,“ dodává Marie s tím, že už šetří a chystají se jít na kliniku Lucince pro bratříčka Tomáška.