Vědec: Tentokrát je to horší než černé neštovice!

Boji s vražednými viry dnes čtyřiasedmdesátiletý Ježek zasvětil celý život. Jeho zásluhou se podařilo vymýtit ze světa černé neštovice, bojoval s ebolou a dalšími neviditelnými zabijáky.

Je podle vás ptačí chřipka horší než černé neštovice?
„Ano. Virus černých neštovic útočil jen na lidi. Nejhorší však jsou viry, které žijí ve zvířatech, v ptácích. Kdyby virus H5N1 zmutoval, nákaza by se přenášela vzduchem jako normální chřipka. A mikroorganismy, které se šíří vzduchem, jsou daleko nebezpečnější než ty, které se přenášejí jinými cestami.“

Je možné mutaci viru zabránit?
„Je to dílo přírody, vždy po určitém období – 10, 15, někdy 20 až 30 let – dojde k samovolné přírodní mutaci. Zda to ale bude teď, nebo za pět či deset let, to je hádání z křišťálové koule.“

Pokud by virus H5N1 vyvolal pandemii, ušetřena by nejspíš zůstala jen vzdálená, těžko dostupná místa či malé ostrůvky v Tichomoří. A jak rychle by se pak nemoc šířila?
„Kdyby se to poprvé objevilo v hustě obydlené, hojně navštěvované zemi s rozvětvenou dopravní sítí, šířilo by se to velice rychle. Kdyby to ale bylo v nějakém odlehlém koutě Asie či Afriky, mohlo by se to tam chviličku udržet, než by to proniklo dál. Pak by bylo možné lépe se na to připravit.“

A kdo by na tom byl nejhůř?
„Na vyspělé země by to tak tragicky nedolehlo. Tam, kde je špatný zdravotní systém, málo jídla a spousta dalších nákaz, by úmrtnost byla daleko vyšší.“

V případě pandemie ptačí chřipky by se podle něj oběti počítaly na miliony. Rozhodně prý ale nepřijde taková katastrofa jako v roce 1918. Z Ameriky se tehdy chřipka za sedm měsíců rozšířila prakticky do celého světa a zahubila 20 až 40 milionů lidí.
„Chřipku tehdy vyvolal virus H1N1, který byl rozdílný od virů tehdy přítomných v lidské populaci i od viru H5N1. Tolik lidí umíralo proto, že končila válka, lidé byli oslabení a lékařská péče ani hygiena nebyly na dnešní úrovni.“