Hrůza z českých obchodů - Místo masa kupujeme předraženou vodu!

Řezníci a uzenáři jsou přitom z obliga, české zákony takový postup povolují. Takže sice okrádají zákazníky, ale legálně. Místo kvalitního masa nám prodávají pekelně předraženou vodu! Zkušenost s masem »nasáklým« vodou máme stoprocentně všichni. V obchodě si vybereme krásné plátky masa nebo ryby a po tepelné úpravě nám na pánvi, pekáči nebo v hrnci zůstanou jen smrsklé kousky. „Dřív zbylo po uvaření z masa tak 60 procent váhy, dnes je to běžně 40 procent,“ tvrdí docentka Kamila Míková z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze.

Výmluvný je i nedávno provedený test, kdy se jeden pražský šéfkuchař rozhodl převážit kilo mrazených kuřecích prsních řízků po tepelné úpravě. Po rozmrazení vážilo maso 950 gramů, první ztráta činila pět deka. Teprve po tepelné úpravě čekal profíka šok. Z kila masa mu zůstaly přírodní řízky o váze pouhých 308 gramů! Kdyby nebyly »nastavované« vodou měla by se jejich hmotnost pohybovat kolem 600 gramů!

Výrobci nás ale jen neokrádají. Masa se sice najíme, ale už si na něm nepochutnáme. Navíc obsahuje i jiné množství výživných látek, než by mělo. Kuřecí má průměrně 20 procent bílkovin, když se upraví tak, aby se na něm vydělalo, klesne výrazně i jejich podíl. A vařit se z něj již vůbec nedá. „Když dáte maso na rozpálenou pánev, mělo by se zatáhnout, a uvnitř tak zůstat šťavnaté a křehké. Maso plné vody neopečete, i když zvolíte správný postup, na pánvi pustí vodu a spíš se dusí,“ vysvětluje kuchař Jaromír Kopřiva.

Podobně postupují i uzenáři při výrobě salámů. Ty by ale »rozředěné« vodou nebyly k jídlu. Proto se do směsi na jejich výrobu přisypává hromada »éček«, které ji krásně obarví a zahustí natolik, že nakonec i z vody vznikne šunka.

A co musejí udělat, aby si před zákonem nenesli punc vyžírků? Na etiketu do složení výrobku připsat jediné slovo: »voda«!

Rady, jak nekupovat vodu

Rada je jednoduchá: Číst etikety. „Můžu spotřebitelům pouze doporučit, aby četli důkladně údaje na obalu. Když je na mase napsána celková hmotnost 1000 gramů a obsah masa je 750 gramů, tak je jasné, že zbylých 250 gramů není maso, ale voda,“ říká Josef Duben, mluvčí Státní veterinární inspekce. Jiná možnost neexistuje. V Česku totiž okrádání zákony tolerují... Na pozoru buďte i v případě pultového prodeje, prodavač na požádání musí sdělit složení jednotlivých výrobků, tedy např. i podíl přidané vody do křehčených kuřecích řízků.

Poznáte párkový podfuk?

Opět pouze tím, že budeme číst etikety, tedy složení výrobku. Ne vždy se již dočteme přesný poměr použitých surovin. „Výrobci mají povinnost uvádět použité suroviny podle hmotnostního podílu,“ radí nutriční terapeutka Jitka Rusková z Poradenského centra Výživa dětí.

Pokud je např. na telecích párcích uvedeno ve složení na prvních dvou místech krůtí a vepřové maso a až na třetím telecí, můžete si být jisti, že kolem telecího »jen prošlo«. Nejvíc totiž výrobce použil krůtího a poté vepřového masa. Podobně je to i v případě vody, když je uvedena na prvním či druhém místě, masa ve výrobku moc nebude...

Jak se legálně okrádá?

• Křehčení – reklamní slogany vychvalující křehčené maso mají nalákat zákazníky ke koupi masa plného vody. Výrobce ho může »obohatit« klidně i z 1/3 celkové hmotnosti. V kile chlazeného nebo mrazeného masa tak kupujete víc než 300 gramů vody. Jak se to dělá? Speciální stroj pomocí drobných jehliček do masa vodu jednoduše napíchne.
• Masírování – jde o další způsob jak maso udělat těžší. Propíchá se jehlami a pak vloží do speciálního bubnu, kde se do něj voda »vmasíruje«. A aby byl tento postup dokonalý, přidají se některá z řady »éček«, která zvýší schopnost masa vázat vodu. Např. kyselina fosforečná, polysacharidy, polyfosfáty...
• Glazování – používá se zejména u ryb, které při zmrazení chrání před vysušením. Žádná norma již ale nestanovuje, jak má být glazura na povrchu masa silná. V obchodech lze lehce najít i ryby, jež »chrání« takové množství vody, že tvoří 40 procent celkové hmotnosti. Znamená to, že 1000 gramů zmrazeného výrobku obsahuje 600 gramů masa a 400 gramů vody.

Podvod na druhou - Párky vyráběné z kůží!

To, že uzenáři jsou schopni do párků a měkkých salámů rozemlít všechny zbytky, které nejdou jinak upotřebit, např. kůže, víme snad všichni. Ale že si kupujeme kuřecí salám z hovězího, moc lidí neví... U kuřecích párků by každý čekal, že budou vyrobeny z kuřecího masa a třeba i kůží, ale také kuřecích. To je však chyba. V obchodech se prodávají kuřecí párky s obsahem 10 procent vepřového masa a 10 procent vepřových kůží. Přesto jsou stále kuřecí.

Kuřecí salám z hovězího a kuřecí prase

Zastáváte teorii: »Maso ano, ale pouze tzv. BÍLÉ«? Pak můžete patřit mezi dvakrát podvedené. Aby drůbeží dokonale »nasálo« vodu používají se kromě »éček« hydrolyzované proteiny. Ty se vyrábějí z odpadu jako jsou vepřové a hovězí kůže, šlachy, chrupavky, které nelze již jinak použít. Kromě vody se tak do masa dostanou i »náhradní« bílkoviny, které by za použití pouhé vody chyběly. Jenže, v kuřecím si smlsneme trochu i na vepřovém nebo hovězím...

Test Aha! kde je nejmíň masa - Nejhorší jsou ryby!

Zajímá vás, kolik vody zaplatíte v ceně masa? Deník Aha! pro vás otestoval oblíbené masné výrobky. Nejhůře dopadly mražené ryby či plody moře. Tam je masa opravdu málo a podíl vody často činí i 40 %. Jak se tedy nenechat napálit? Pečlivě sledujte etikety!