Prasečí chřipka - Vědci se bojí,že vir zmutuje!

Můžou u nás onemocnět prasata?
Máme shánět roušky a Tamiflu?

Nyní je v domácí karanténě, stejně jako dalších devět lidí, se kterými přišel do styku. V Česku přesto vypukla nová vlna paniky. Lidé skupují roušky, shánějí po lékárnách lék Tamiflu. Tady jsou odpovědi na otázky, které dnes hýbou republikou.

■ Máme se prasečí chřipky bát?
Podle hygieniků není zatím důvod k žádným obavám. Průběh onemocnění způsobeného novým virem chřipky typu A/H1N1 není závažný. V Evropě je doposud evidováno 349 případů, žádné úmrtí. Mimo Mexika je průběh nemoci relativně mírný nebo středně závažný (průběh obdobný sezonní chřipce). Většina postižených lidí se vyléčila, jsou bez problémů. Ti, u nichž došlo k těžšímu průběhu, měli jiné závažné chronické onemocnění (např. těžší cukrovku, onemocnění srdečněcévního systému).
■ Mám si pro jistotu koupit ochrannou roušku, nebo se předzásobit lékem Tamiflu?
Ne. Roušky si nasazovat nemusíte. Jejich masové využití třeba v Mexiku mělo podle hygienika hlavně psychologický, nikoli ochranný účinek. Používání běžných chirurgických roušek se jako prevence podle hlavního hygienika Michaela Víta nedoporučuje. Stejně tak Vít nedoporučuje skupovat antivirotika. Tamiflu dokonce v lékárnách nyní ani neseženete. Epidemiologové se totiž bojí, že by lék lidé v panice skupovali, a pokud by ho užívali preventivně, přestal by pak účinkovat. „Tamiflu doma nemám ani já,“ přiznal včera na serveru iDNES.cz Michael Vít.
■ Jaké má Česko zásoby antivirotik?
Zatím pro 20 procent obyvatel. Léky mají prodlouženou »trvanlivost« na sedm let. Průměr zásob v EU je okolo 30 procent a jsou státy, které léky mají více než pro 50 procent obyvatel.
■ Pokud by vypukla pandemie, kolik lidí v Česku by se mohlo nakazit?
Mezi 30 až 50 procenty lidí. „Pokud by stát na takové nebezpečí nebyl připraven, znamenalo by to i ekonomický šok a snížení HDP o 2 až 3 procenta,“ uvedl hygienik Vít.
■ Chováme doma prasata. Jak poznám, jestli nejsou nemocná?
Riziko zavlečení skutečné prasečí chřipky prostřednictvím nemocných prasat lze prakticky vyloučit. Z Mexika, z USA, ani z Nového Zélandu se k nám živá prasata nevozí. V zemích EU není znám jediný případ onemocnění skutečnou prasečí chřipkou. »Prasečí chřipka« (virus A/H1N1) se šíří kapénkovou infekcí mezi lidmi a odborníci nevědí, zda jí mohou vůbec prasata onemocnět. Nejspíš ne.
■ Proč tedy v Egyptě vybili celé chovy prasat?
Prasečí chřipku využila místní vláda víceméně jako záminku. V Egyptě žijí především muslimové, kteří považují prasata za nečisté zvíře. Vepře chová pouze křesťanská menšina, a ta v zemi není příliš oblíbena.
■ Čeho se teď epidemiologové nejvíce bojí?
Toho, že by »prasečí chřipka« zmutovala s virem ptačí chřipky H5N1. »Prasečí chřipka« má zatím úmrtnost menší než 1 procento, ale velice snadno se šíří. Ptačí chřipka má hrozivou úmrtnost 50 %, ale dosud se nedokáže šířit mezi lidmi.
■ Kolik lidí zatím na nemoc ve světě zemřelo?
Dvaadevadesát. A to v Mexiku (80), USA (10), Kostarice (1) a Kanadě (1). Nákaza se ale už rozšířila na všechny kontinenty (celkem 46 zemí) – s výjimkou Afriky. V africkém teple nemá virus dobré podmínky k šíření.
■ Kdo je nejvíc ohrožen?
Podle hlavního hygienika Víta jsou zatím nejvíce postiženou věkovou skupinou mladí lidé mezi 15 lety až 35 roky. Věkovou skupinou s nejnižším výskytem tohoto onemocnění jsou děti do 5 let.
■ Existuje nějaká prevence, abych prasečí chřipku nedostal?
Chránit se můžeme běžnými hygienickými návyky, kterými se chráníme třeba proti »normální« chřipce.
■ Letím nyní do USA. Mám se bát nákazy?
Budete li se vyhýbat většímu počtu shromážděných lidí na malém prostoru, vyhýbat se lidem s příznaky onemocnění horních cest dýchacích a dodržovat standardní hygienické návyky, pak je riziko nákazy minimální.
■ Jaké jsou nejčastější zdravotní příznaky?
Onemocnění horních dýchacích cest, teplota vyšší než 38 stupňů, bolesti hlavy, bolesti svalů, ale třeba i průjem a pocit na zvracení. Nejlepší je proto jít ihned k lékaři.
■ Jaká je inkubační doba nemoci?
Od 2 do 10 dnů.

27.5.2009