15 let od zatčení sériového vraha Roubala - Podpálili statek, kde házel mrtvoly prasatům! | Ahaonline.cz

Registrace  |  Zapomenuté heslo

Deník Aha! na Facebooku

neděle 25. září 2022

Svátek slaví Zlata, zítra Andrea

15 let od zatčení sériového vraha Roubala - Podpálili statek, kde házel mrtvoly prasatům!

Dnes zdevastovaná budova statku Pohádka sloužila ještě před lety jako rodinný dům.
Dnes zdevastovaná budova statku Pohádka sloužila ještě před lety jako rodinný dům. (Aha - Martin Pekárek, ČTK)

Letos na jaře uplynulo přesně patnáct let, co byl na pražském náměstí Míru zatčen brutální sériový vrah Ivan Roubal (58). Soud mu prokázal pět vražd, přičemž další dvě se mu nepodařilo dokázat. Těla obětí, která se nikdy nenašla, měla skončit na jeho lesním statku jako potrava pro prasata.

Roubal vraždil mezi lety 1992 a 1994, soud s ním se ale táhl až do roku 1999. Zajímavé je, že doživotí by Roubal dostal i při prokázání »pouhých« dvou vražd. Po patnácti letech od chvíle, kdy byl zadržen, se na jeden z nejhrůznějších případů českého zločinu zčásti zapomnělo a téměř nikdo už ani neví, kde se vlastně Roubalův statek nachází. Reportéři Nedělního Aha! se na místo jako vystřižené z hororu vypravili a podařilo se jim zjistit zajímavá fakta. Mimochodem, statek, kde měla prasata požírat oběti vražd, se jmenuje téměř poeticky – Pohádka...

DVĚ VRAŽDY PRO 6500 KČ

Osmý březen 1994 se stal pro Ivana Roubala osudným. Toho dne vtrhl ještě se třemi kumpány do kanceláří pražské autopůjčovny a se zbraní v ruce přinutil trojici přítomných mužů, aby si lehli na podlahu. Potom je útočníci spoutali elektrickými kabely do kozelce a kancelář prohledali. Ukořistili 3000 korun v hotovosti a kalkulačku s diktafonem za dalších 3500 Kč. Po loupežném přepadení poslal Roubal své komplice pryč a svázaným mužům omotal kabely kolem krku tak, že vahou vlastních nohou se dva z nich uškrtili. Třetí z přepadených měl štěstí, že se z »mafiánské« smyčky včas vyprostil, čímž si zachránil život. Dvojnásobná vražda se stala podnětem k vyšetřování, na jehož základě byl brutální vrah Ivan Roubal zadržen. Stalo se tak o několik dní později, kdy byl zatčen speciální policejní jednotkou na náměstí Míru v Praze, a v tu chvíli se začala stahovat kolem jeho krku smyčka. Později vyšlo najevo, že Roubal zavražděné znal a vražda byla v podstatě msta za předchozí neshody. Víc než rok před jejich hrůznou smrtí vznikla mezi nimi a jejich vrahem potyčka na Václavském náměstí při vánočním stánkovém prodeji, ze které vyšel Roubal jako poražený. Navíc ho Petr K. označil na policii jako možného vraha pražského stánkového prodavače Václava H., který byl již delší dobu pohřešován. Od něho si Ivan Roubal vypůjčil větší částku peněz a právě v jeho společnosti byl pohřešovaný naposledy spatřen živý. Bylo to 10. prosince 1992. Po zmizení Václava H. přebíral vrah dál tržby z jeho stánků a pokoušel se prodat i jeho byt. Tvrdil, že pohřešovaný odjel do ciziny. Jeho vraždu se však Roubalovi prokázat nepodařilo a Václav H. byl v roce 1995 soudem prohlášen za mrtvého.

Kliknutím zvětšeteKliknutím zvětšeteKliknutím zvětšete
HOROROVÝ STATEK JMÉNEM POHÁDKA

V lesích u obce Čachrov na Klatovsku si Ivan Roubal pronajal v roce 1991 zchátralý statek s poetickým názvem Pohádka. Protože nezískal patřičná povolení a původní záměr s chovem jelenů mu nevyšel, na opuštěné zemědělské usedlosti pěstoval drůbež, koně a černá vietnamská prasata. Zde se seznámil s klatovským podnikatelem Františkem H. a jeho ruskou přítelkyní, kteří však krátce nato zmizeli beze stopy. Roubal na veřejnosti prohlašoval, že zřejmě odjeli za prací do Německa, ale sám rozprodal zařízení jejich bytu a používal auto pohřešovaného. Také zbraň, kterou použil při přepadení pražské autopůjčovny, patřila pohřešovanému klatovskému podnikateli. Svému synovi se však pochlubil, že zmizelou dvojici dal sežrat prasatům, což se nikdy neprokázalo. Syn sice tuto informaci předal policii, ale u soudu ji už nepotvrdil. Ani tyto vraždy se Roubalovi nikdy neprokázaly. Spekuluje se i o tom, že na statku skončilo také tělo nikdy nenalezeného pražského stánkaře Václava H.. Nikdy se nenašel ani jeho automobil.

Kliknutím zvětšeteKliknutím zvětšeteKliknutím zvětšete
NÁVRAT NA MÍSTO HRŮZY

Na statek obestřený přízrakem hororu jsme se vypravili se smíšenými pocity. Zajímalo nás, proč se statku v zalesněné šumavské krajině říká Pohádka a jak toto označení pasuje s hrůznou pověstí, která toto stavení provází. Název statku uprostřed lesů nám naznačila krajina sama, je skutečně pohádková. Do nejbližší vesnice je to lesní cestou kolem čtyř kilometrů, při nepřízni počasí se však na statek autem nedostanete. V zimě vám to nedovolí sníh, v době dešťů rozmoklá lesní cesta a louky. Přesto tu kdysi žila rodina se čtyřmi dětmi, které chodily pěšky do nejbližší školy v obci Čachrov. Když si statek pronajal zhruba před osmnácti lety Ivan Roubal, byla Pohádka opuštěná a místní zdaleka netušili, jaký soused romantický statek tak negativně proslaví. „Nový nájemce působil na pohled slušně a také jeho vystupování bylo nenápadné,“ vzpomíná na bezohledného vraha jeden z obyvatel nedaleké vesnice, který si ani dnes, roky po zatčení Ivana Roubala, nepřeje být jmenován. „Viděl jsem ho asi dvakrát a zdál se slušný. Od jednoho známého však vím, že ke zvířatům se choval bezohledně až krutě. Měl dva koníky, které mlátil a jednoho možná zabil. Jeho mrtvé tělo se tam pak válelo venku na louce. Toho druhého si potom raději koupil jeden ze sousedů, aby ho uchránil od stejného osudu,“ pokračuje ve vyprávění starší muž. Vzpomněl si také na chvíle, kdy v noci jezdily na Pohádku taxíky s pražskou SPZ, i na to, jak Roubal nabídl jedné nemocné ženě ve vsi kontakt na známou léčitelku. Asi po třech letech Roubalova neúspěšného hospodaření však statek opět osaměl. Dnes je z bývalého rodinného domu ruina, kterou okolní příroda zvolna pohlcuje. Z rozpadlých zdí dýchá historie, ale i přízrak nikdy nevypátraných vražd. Možná, že právě v místech, kudy jsme mlčky procházeli, dokonala domácí prasata dílo zkázy. Zda skutečně v této šumavské Pohádce skončila těla mrtvých jako potrava nenasytných pašíků, se zřejmě již nikdy nedozvíme.

KDO STATEK ZAPÁLIL?

Na statku Pohádka poté, co se stal opuštěným, hořelo. A nejednalo se o žádný malý ohníček, ohořelé jsou trámy, očouzené jsou zdi. Kdy a kdo vlastně prokletý statek zapálil, nikdo neví. Tím, že je uprostřed samoty a mezi lesy, si nikdo ani nemusel všimnout, že budova hoří. Ostatně, pro místní lidi je statek Pohádka tabu – nikdo tam nechodí. Místo, kde velmi pravděpodobně prasata žrala těla zavražděných, podobně jako v hororu Hannibal, je zkrátka stále obestřeno strachem. „Myslím, že ten barák hrůzy někdo zapálil úmyslně, aby to zlo nadobro zničil,“ domnívá se další ze starousedlíků, jedním dechem ale dodávám, že nemá tušení, kdo by to mohl být. „Občas se tady objeví auto, které jede ke statku, a zpravidla po pár hodinách zase odjíždí. Netuším, kdo by to mohl být a proč tam jezdí,“ uzavírá nakonec s krčením ramen.

Kliknutím zvětšeteKliknutím zvětšeteKliknutím zvětšete

TAXIKÁŘ SKONČIL V SEPTIKU

V roce 1993 vypluly na povrch další tři vraždy, ze kterých se už Ivan Roubal nevykroutil. Pětadvacátého května byla v septiku jednoho domu v obci Zákupy na Českolipsku objevena mrtvola taxikáře Vladimíra S. pohřešovaného již deset měsíců. Jeho ostatky byly ve značném stupni rozkladu, příčinu ani dobu úmrtí již nebylo možné zjistit. Také tento muž byl 26. července 1992 naposledy viděn živý právě s Ivanem Roubalem, který po jeho zmizení používal jeho dva automobily, ze kterých odstranil taxikářské značení. V jednom domě, od kterého měl Roubal klíče, se našly taxikářovy hodinky a v kotli popel po ošacení. I obvinění z této vraždy byl vrah nejprve zproštěn, uznán vinným byl až napodruhé.

MÍSTO NA NÁVŠTĚVĚ V RYBNÍKU

Další z obětí Ivana Roubala se stal Josef S., kterého jeho budoucí vrah poznal pomocí inzerátu. Tělo tohoto muže, také ve stadiu značného rozkladu, bylo nalezeno 3. října po vypuštění Horusického rybníka u Veselí nad Lužnicí. Josef S. vyrazil se svým vrahemna návštěvu jeho statku Pohádka, ale plánovanou cestu nedokončil. Místo toho byl zavražděn a skončil pod hladinou rybníka. Téměř okamžitě, hned druhý den, byl vykraden jeho byt, ke kterému měl Ivan Roubal klíče. Mezi ukradenými věcmi byla i vkladní knížka, ze které vybíral hotovost právě chladnokrevný vrah Roubal. Třikrát po sobě si vyzvedl po čtyřech stovkách, při tom se prezentoval svým občanským průkazem.

VRAŽDIL V PARUCE?

Třetí oběť třiadevadesátého roku byla nalezena ve svém bytě v Praze-Letňanech. Byl jí Václav D., který se živil jako prodejce kopírovaných pornokazet. Způsob jeho smrti byl totožný s dvojnásobnou vraždou v kanceláři autopůjčovny. Policie ho našla svázaného do kozelce se smyčkou kolem krku, navíc měl šňůrou podvázané i genitálie. Také jeho byt byl vykraden a na místě činu byl identifikován Ivan Roubal, který se v domě objevil v paruce. Také v tomto případě používal auto zavražděného i po jeho smrti. Přítelkyně jednoho z Roubalových známých, který skončil také ve vězení, poznala brutálního vraha osobně. „Viděla jsem ho několikrát, když měl nějaké jednání s mým tehdejším přítelem, a nikdy jsem z něho neměla dobrý pocit. Byl to divný člověk, šel z něho strach. Pamatuji se, že nejméně v jednom případě měl na hlavě paruku,“ vzpomíná na Ivana Roubala žena, která ani po patnácti letech nezakrývá pocity strachu, a proto raději zůstala v utajení.

Jak se dělí vícenásobní vrazi?

Masový vrah:
Zabije při jedné »akci« více lidí najednou. Vraždy bývají zpravidla spontánnější, většinou nebývají detailně plánované – jsou to prostě jatka...
Příklad: Olga Hepnarová – v roce 1973 najela úmyslně nákladním autem do zastávky plné lidí. Na místě zabila osm lidí, jedenáct bylo těžce zraněno. Hepnarová byla popravena.

Sériový vrah:
Zavraždí více lidí v delším časovém období, třeba během několika let. Vraždy většinou plánuje, zpravidla vždy zabije jen jednoho člověka, ale tyto »akce« pak opakuje – jde tedy o sérii vražd…
Příklad: Heparinový vrah Petr Zelenka – v havlíčkobrodské nemocnici podával pacientům záměrně heparin – lék na ředění krve, jeho oběti pak vykrvácely. Loni v únoru byl odsouzen na doživotí za 7 vražd a dalších 10 pokusů o vraždu.

Toulavý vrah (také vrah na cestě):
V krátkém časovém úseku na různých místech zabije několik lidí. Vraždy neplánuje, prostě se jen »toulá« a zabíjí.
Příklad: Josef Kott a Michal Kutílek – v květnu 1990 spáchali během 48 hodin celkem čtyři vraždy a jednoho člověka se pokusili zabít. Oba byli odsouzeni na doživotí.

Přečtěte si
Články odjinud

Kontakty

  • Telefon 9.00 – 17.00: 225 974 140
  • Telefon po 17.00: 225 974 164
  • Fax: 225 974 141

RSS kanály serveru ahaonline.cz lze užívat pouze pro osobní potřebu. Jakékoli další šíření obsahu ahaonline.cz je možné pouze s předchozím souhlasem jeho provozovatele.