Policejní pomníčky: Vraždy, které zůstaly bez trestu | Ahaonline.cz

Registrace  |  Zapomenuté heslo

Deník Aha! na Facebooku

neděle 25. září 2022

Svátek slaví Zlata, zítra Andrea

Policejní pomníčky: Vraždy, které zůstaly bez trestu

Fotografie
Fotografie (internal)

PRAHA – Podnikatel Jan Moťovský: záhadně zmizel a dodnes se nenašel. Otýlie Vranská: její rozřezané tělo bylo v roce 1933 nalezeno v cestovním kufru. Nikdy se nedopátralo, kdo jí to udělal. Či zastřelený řidič luxusního vozu Bentley na pražském Žižkově v loňském roce: ani jeho vrah nikdy nebyl vypátrán. Stejně jako desítky dalších, kteří bez trestu stále běhají po svobodě.

Podnikatel Jan Moťovský: záhadně zmizel a dodnes se nenašel. Otýlie Vranská: její rozřezané tělo bylo v roce 1933 nalezeno v cestovním kufru. Nikdy se nedopátralo, kdo jí to udělal. Či zastřelený řidič luxusního vozu Bentley na pražském Žižkově v loňském roce: ani jeho vrah nikdy nebyl vypátrán. Stejně jako desítky dalších, kteří bez trestu stále běhají po svobodě. Ačkoliv objasněnost vražd v Česku činí téměř 90 procent, najdou se případy, kdy i policisté svůj boj se zločinci prohrají. Buď se případy promlčí, nebo policisté vraha tuší, ovšem chybějí jim důkazy. A tak je odloží. Tyto případy se pak nazývají pomníky. Tohle slovo policistům doslova trhá uši. Ale pozor: „Pro nás vyšetřování nikdy nekončí,“ tvrdí Milan Jindrák, jedna z legend pražské kriminálky. „I odložené případy nadále zůstávají otevřené. Někdy přece jen přijde nová informace, pak se k němu vrátíme. Složité je to vždy, když se najde mrtvý pozdě, například jeho torzo v křoví. Ze stop už na místě není skoro nic. V takovém případě objasnit vraždu je velmi obtížné.“ Deník Aha! s pomocí policie vytáhl z archivu 5 hororových příběhů...

Stalo se: 1982, případ nevyřešen
Mord šmelináře z Alcronu: Hlava se nikdy nenašla

„Ten případ jsem zdědil v roce 1983,“ vzpomíná šéf pražské mordparty Josef Lotes na vraždu, o níž pražští kriminalisté hovoří jako o případu uříznuté hlavy v motolské nemocnici. Vrah (nebo vrazi) nikdy nebyli ze zločinu usvědčeni.
Stalo se 27. října 1982. V areálu motolské nemocnice se našlo tělo muže bez hlavy, byla uříznutá. Torzo zaházené harampádím na místě leželo podle ohledání asi tři týdny až měsíc.

Kriminalisté v té době byli při identifikaci odkázáni na otisky prstů. Po třech týdnech daktyloskopie prokázala, že mrtvý se jmenuje František Zapletal. Jeho byt pak detektivové našli odemčený a vykradený. Kdo byl Zapletal? V 50. letech seděl za různé šmeliny a krádeže. Trest si odpykal a po propuštění se živil drobným vekslem. Měl svůj stoleček v hale hotelu Alcron, kde celý den vysedával, výhodně nakupoval, prodával, občas měnil valuty. Drobné šmelinky mu vynesly slušné peníze. Ze Zapletalova bytu se ztratilo několik set tisíc korun, což na tu dobu byly ohromné peníze.

„Stopy vedly k jeho dřívějším stykům z výkonu trestu. Vytipovali jsme dvě osoby, které byly krátce předtím propuštěny. Oba pánové měli odsezeno přes dvacet let a po propuštění neměli snadný život. Jeden si nadělal ohromné dluhy, které krátce po smrti Zapletala všechny splatil, a druhý si mimo Prahu postavil baráky a také si nežil špatně,“ vzpomněl Lotes.

Případ je pomník, i když detektivové byli možná blízko objasnění vraždy. „Jak říkáme oficiálně, důkazní nouze rozhodla. Oba muži při výslechu tvrdili, že se neznají, v kriminále se nikdy nepotkali. Popírali, že se scházeli v polích za Prahou, o čemž jsme přitom věděli. Pohybovali se spolu i v lesním porostu poblíž jedné okresní nemocnice. Měli jsme podezření, že tam někde je ukrytá uříznutá Zapletalova hlava. Určitě si v tom lese kontrolovali, jestli jsme hlavu nenašli. Chvíli se tam zdrželi, pak z lesa vyšli a od té doby se už nikdy nesetkali. Případ je po 20 letech promlčený. I kdybychom jim dnes prokázali vraždu, už je nikdo nemůže soudit.“

Stalo se: 1991, případ nevyřešen
Smrt tří mladých žen: Gangster může útočit zas!

Počátkem devadesátých let, konkrétně od roku 1990 až do podzimu 1991, došlo v Praze ke třem případům vražd mladých žen, vždy se sexuálním motivem. „Dodnes je vyšetřujeme jako jeden případ,“ říká šéf pražské mordparty Josef Lotes.

Tělo Markéty Čápové bylo nalezeno v Praze 4 poblíž vysokoškolských kolejí 27. prosince 1990. K druhému případu došlo rovněž v Praze 4. Jednalo se o Šárku Hynčicovou. Našli ji mrtvou 13. srpna 1991. A jako třetí byla zavražděna Pavlína Horčičková. Její tělo našli 5. listopadu 1991. „Celý rok jsme o pachatele nezavadili. Vraždy nám spojoval modus operandi – řetězec poznatků a věcí směrem k pachateli. Tehdy jsme také jako jedni z prvních využili genetiku. Zajistili jsme vzorky a poprvé jsme u tak závažných případů zkoumali genetiku a genetický profil pachatele. Ve všech případech se shodl. Potvrdilo to naši domněnku, že se skutečně jedná o jednoho pachatele. Dosud jsme ho nechytili. Běhá nám někde po republice nebo po světě.“

Takže trojnásobný pomník a k tomu nebezpečí, že si vrah svůj kousek zopakuje?

V prostorách, kde k zločinům došlo, jsou dodneška ubytovny, kde v době vražd bydlely stovky cizinců. Ubytoval se každý, jak přišel. Neexistovaly žádné seznamy. Byla tu i spousta amnestovaných. Je proto možné, že pachatelem je někdo z cizinců nebo lidí, kteří se později vystěhovali.

„Podle znalců způsob provedení vražd svědčil o duševní nemoci pachatele. Znamená to tedy předpoklad, že pachatel může ve vraždách pokračovat. Proto i po tolika letech se k případu stále vracíme. Nedávno jsme ověřovali i genetický profil podle nových kriminalistických metod. Na případu stále pracujeme a dál provádíme typování osob,“ uzavřel Lotes.

Stalo se: 1984, případ nevyřešen
Zabíjel milenec? Nebo »paskunďák«?

„Přijeďte na Prahu 5 do Lumiérovy ulice č. 10, je tady mrtvola!“
Hlas oznamovatele volajícího 17. listopadu 1984 krátce po poledni svědčil o jeho velkém rozrušení. Muž měl za sebou otřesný zážitek.

Kolem poledního toho dne za ním přišla matka jeho souseda Bohumíra Kabeláka, že její syn ve svém bytě nezvedá telefon. Muž u bytu svého souseda několikrát klepal. Marně. Nakonec využil otevřených dveří vedoucích z pokoje do lodžie Kabelákova bytu a vstoupil do něj touto cestou. Z předsíně spatřil svého souseda ležícího v koupelně v tratolišti krve...

Kabelák, gay, vedoucí oddělení propagace Filmexportu, ležel na břiše, záda mrtvoly vrah přikryl prošívanou dekou. Podle pitvy ho někdo uškrtil v noci ze 16. na 17. listopadu.

Ani tento případ se nepodařilo vyšetřit. Pražská mordparta během dlouhých let prověřila stovky osob. „Na svoji dobu byl případ silně rozpracovaný,“ vzpomíná detektiv Zdeněk Vik. „Zajistili jsme stopy, ale tehdy se ještě nedalo hovořit o genetice,“ dodává. Neexistovala u nás ani nikde ve světě. Ta přišla ke slovu až o dva roky později, v roce 1986 v Anglii. Tam byla poprvé vyzkoušena jako kriminalistická metoda.

„Kromě zajištěných stop z místa nálezu mrtvoly nebylo nic jiného k dispozici,“ připomíná Josef Lotes. Pražská kriminálka s nimi celá léta pracovala. „Případ Kabelák je ale zajímavý tím, že nyní, po více než 20 letech, se nám naskytly nové skutečnosti. Prověřili jsme je a myslím, že pokud bychom na kauze, která je dnes už podle zákona promlčená, mohli dál dělat, pravděpodobně bychom pachatele zjistili,“ dodává Lotes.

Kdo asi byl jeho vrah? Zhrzený milenec? Podle zjištěných poznatků detektivům vychází, že neznámou v rovnici byl »paskunďák«, spisovně řečeno prostitut.

Stalo se: 1972, případ vyřešen 1984
Konec karlovarského »podnikatele«

K případům, které dostaly na několik let pečeť »pomník«, přidal jeden i bývalý policejní rada Miloslav Dočekal: „Stal se 8. března 1972 a makali jsme na něm až do roku 1984.“

Honičku za loupežníky zaplatil svým životem policista. Na pražském Těšnově lumpové přepadli a vyloupili poštu. Při útěku se střetli s policisty. A při přestřelce byl jeden z policistů zabit.

„Na případu se dělalo dlouho i za účasti celého našeho pomníkového oddělení. Kvůli němu jsme měli v letech 1980 – 1984 v Karlových Varech i pracoviště. Vraha policisty jsme nakonec dostali,“ vypráví Dočekal. „Měl odsedět ještě nejmíň deset let, když ho po revoluci propustili na amnestii. Zabiják měl tehdy za sebou záslužnou funkci šéfa vězeňského fóra v base v Ostrově nad Ohří. Na svobodě začal podnikat i s rejstříkem rozsáhlým jak noviny světového formátu. Amnestie mu dala svobodu, hajzlíkovi padesátkrát trestanému, a on se vbrzku stal přímo šéfem svého vlastního podniku v Karlových Varech. Měl asi deset aut a terorizoval celé město. Okolo sebe měl partu stejných výtečníků, jako byl on sám. Jednoho dne v roce 1992 jel na chalupu. V okamžiku, kdy si cestu rozmyslel, že pojede na druhou stranu, a na silnici se otáčel, smetlo ho velké auto. Pikantní bylo, že měl u sebe, jako vždycky, když někam jel, nejmíň sto tisíc, dva granáty, pistoli a za ním, jako pokaždé, putoval ještě doprovodný vůz s jeho ochrankou. Když ale na místo havárie tenkrát přijeli policisté, už tam nezůstalo ani mrně. Všechno zmizelo. O tom, co se přihodilo, mi volal agent z Karlových Varů, kterého jsme tam měli na pana podnikatele a jeho kousky nasazeného...“

Stalo se: 1993, případ vyřešen 2007
Mafián Mrázek platil vrahovi

Před dvěma lety objasnili pražští kriminalisté další ze zločinů mafiána Františka Mrázka. A padl jeden z tzv. pomníků, které kriminálku řadu let nenechával spát.

Psal se rok 1993. U dveří bytu podnikatele (jméno na přání detektiva neuvádíme) v Kostelci nad Černými Lesy zazvonil neznámý muž. Oslovil ženu, která mu otevřela: „Máte doma manžela?“ Slova „...někdo tě tady hledá!“ byla poslední, která žena svému muži tenkrát stačila sdělit. Netušila, že svého muže v tu chvíli posílá na popravu. Sotva se u dveří vystřídali, padly výstřely. Podnikatel podlehl smrtelným zraněním přímo na prahu svého bytu. Jeho kat, Bohuslav H., stačil zmizet.

Důvod podnikatelovy popravy vyšel na světlo až po zavraždění Františka Mrázka. „Pak teprve se lidi nebáli promluvit,“ vzpomíná detektiv, který případ šetřil. „Podnikatel chtěl údajně na Mrázka zveřejnit jeho minulost, že byl agentem StB, a to právě v době, kdy chtěl bohatý mafián vstoupit do politiky. Pikantní je i skutečnost, že i Mrázkem najatý vrah Bohuslav H. v roce 2001 záhadně zmizel. Také on prý byl zavražděn – mimo území Česka.

Soudnímu procesu se sice vyhnuli objednavatel popravy i nájemný vrah, ráně jiných vrahů ale neušel ani jeden z nich.

Přečtěte si
Články odjinud

Kontakty

  • Telefon 9.00 – 17.00: 225 974 140
  • Telefon po 17.00: 225 974 164
  • Fax: 225 974 141

RSS kanály serveru ahaonline.cz lze užívat pouze pro osobní potřebu. Jakékoli další šíření obsahu ahaonline.cz je možné pouze s předchozím souhlasem jeho provozovatele.