Jak se dojí štíři? A proč vlastně potřebujeme jejich jed
Štír, škorpion, to je pěkná potvůrka. Když vás bodne, sakra to bolí. Můžete ochrnout, zemřít. Vědci stále zkoumají, co za tím je. A proto v tureckém Gaziantepu štíry dojí. Tedy z ocásku jim vymačkávají jed.
V laboratořích chovají černé štíry, jejich jed má grády. Používá se ve farmaceutickém průmyslu a je po něm poptávka. Tamní štíři si žijí jako v pohádce, dostávají živou kořist, aby získali nezbytné bílkoviny. Zkušení »dojiči« pak z nich získávají přímo nektar, 0,0025 gramu jedu na jednoho. Jed škorpionů obsahuje řadu biologicky aktivních sloučenin, kde peptidy a proteiny hrají primární roli jako nové farmakologicky aktivní molekuly. V Turecku je popsáno 27 různých druhů štírů. Několik z nich je zdraví ohrožujících. Mezi následky bodnutí patří lokální bolest, hyperemie, otok, pálení, hypertenze, sucho v ústech, žízeň a pocení. Otrávení pacienti vyžadují lékařskou péči. Mimochodem, protijed vyrobený z toho černého je účinný proti jedu mnoha dalších druhů štírů.
Víte, že...
...černý štír je endemický druh pocházející z Turecka? Je to druhý nejjedovatější druh škorpionů na světě. Všechny z 2368 popsaných druhů jsou jedovaté, ale pouze 50 z nich je potenciálně smrtelných pro lidi.
