Proč je (čas od času) dobré se s hněvem skamarádit: Pravidla vzteku
Zatemnil se vám mozek, vidíte rudě a racionální jednání je kdesi v nedohlednu? Ztrácíte sebekontrolu?! Pak vítejte ve spárech akutního záchvatu vzteku! Je ale hněv sám o sobě skutečně tak špatný, jak se o něm traduje? Možná někdy neškodí upustit páru. Neurážet, neubližovat, jen dát najevo, že něco není v pořádku, že se vám to nelíbí.
Samozřejmě si musíme spočítat, že není chyba na naší straně, že nejsme jen krůček od cholerického výstupu, který nemá opodstatnění. Špatný nebo potřebný? Pravda je taková, že v západní společnosti je vztek emocí, která je vnímána jako čistě negativní. Vždyť už od mala nás všichni učili nevztekat se a být hodní. „Doma ani ve škole jsme s hněvem daleko nedošli, po jeho projevu přišel trest a tak se ho mnoho z nás naučilo potlačit nebo přinejmenším skrývat. Nikdo nám nikdy nevysvětlil, proč hněv vlastně existuje, a už vůbec, co s ním udělat, když ho cítíme,“ osvětluje kouč a autor motivační literatury Jan Menděl opomíjenou problematiku.
Zlost přitom naprostá většina populace cítí jako emoci, která je ve společnosti velmi nevhodná. Avšak tato strategie není vůbec žádoucí, naopak nám ono kýžené »nevztekání« může do budoucna pěkně zavařit a dokonce kvůli němu můžeme i fyzicky onemocnět! Nashromážděný potlačený vztek totiž jednoho dne vybuchne a následky mohou být dost nepříjemné. Vztek jako dobrý sluha Když se na něj přitom podíváme jinou optikou, zjistíme, že se jedná o jednu ze základních lidských emocí, kterou pro svůj život nutně potřebujeme! Díky hněvu, totiž naše tělo dokáže naprosto spolehlivě reagovat na události, které právě daná osoba prožívá a dokáže nás tak bránit, když je to potřeba – a je přitom jedno jestli se ubráníme ze spárů tygra nebo protivné pracovnici na úřadě.
Původním »posláním« hněvu totiž bylo připravit tělo na útok, mobilizace sil, připravenost a zastrašení útočníka, který představuje nebezpečí. „Hněv nám přichází na pomoc, když potřebujeme sílu k tomu, abychom uhájili hranice své vlastní svobody,“ doplňuje Jan Menděl. Je velmi silnou energií, která ve své podstatě není ani dobrá ani špatná – tuto nálepku ji dala až západní civilizace. Důležité je naše vnímání a schopnost naučit se s ním pracovat tak, aby nám byl ku prospěchu. „Pokud jej vědomě přijmeme, ovládáme my jeho a ne on nás. Přijmout hněv neznamená, že začneme kolem sebe mlátit a řvát. Pokud ho vědomě přijmeme, dokážeme ho ovládat,“ dává Jan Menděl nahlédnout na vztek zcela jiným pohledem.
Celý článek naleznete v tištěné podobě nedělního Aha! (19. 6. 2022)
