Slavnosti začaly: Chodskem voní koláče!

V pekárně musí nyní vypomáhat přes 50 brigádníků. Začíná se ve tři ráno a končí se v 11 hodin večer. Jedna várka těsta střídá druhou, šikovné pomocnice válejí koláče, potírají tvarohovou náplní a jako zlatý hřeb pochoutku bohatě zdobí, v chodském nářečí merhují, povidly a mákem. „Srdíčka, vlnovky, kytičky, každá merhovačka má svůj vlastní styl. Když vidím hotový koláč, přesně vím, která ho zdobila,“ popsala paní Vondrovicová. Mandlemi a rozinkami doladěné koláče se 16 minut pečou a přibližně stejnou dobu chladnou. Za hodinu jich tady zvládnou na dvě stovky. Posypané cukrem pak koláče putují k zákazníkům. „Vše je čerstvé, koláče musí být dobře nakynuté, šťavnaté, nepečeme do zásoby,“ dodala Marie Vondrovicová. Těm největším mlsounům tu na přání ještě teplou pochoutku polijí sladkou smetanou.

Nejmladší merhovačka

Nejmladší mezi merhovačkami je Petra Vondrovicová (17), vnučka paní Marie. „Začínala jsem merhovat už jako sedmiletá, připravili mi malý koláč a já si ho sama ozdobila,“ vzpomínala Petra. Nejraději koláče zdobí vlnovkami a listy. Studentka obchodní akademie se svěřila, že by ráda, stejně jako její máma a babička, pokračovala v rodinném řemesle.

Podle tradice

Koláče z okolí Klenčí, Postřekova či Chodova se nazývají hornochodské. Mají střídmější zdobení tvořené pruhy tvarohu, máku a povidel. Ty z okolí obcí Bořice, Mrákov, Draženov, Pocinovice a Újezd jsou dolnochodské, bohatě merhované (zdobené). Do vrstvy tvarohu se vytvářejí různé ornamenty, květinové motivy. Sypou se mandlemi a rozinkami.

Chodské slavnosti

Jde o největší folklórní akci u nás a původně šlo o církevní svátky konané na oslavu patrona Domažlic sv. Vavřince. Pouti se v roce 1939 zúčastnilo 120 tisíc lidí a stala se velkou manifestací proti německé okupaci. Po roce 1948 přestala být církevní forma slavností žádoucí a teprve po roce 1989 se pouť a slavnosti opět spojily.

Musíte vědět!

Přepuštěné máslo místo tuků: Jak ho používat?

Celý článek

.

2