Český národní poklad? Máme jen 13,3 tuny zlata!

Ještě v roce 1997 vážil 69,5 tuny!
Cena v korunách: 5,9 miliard

Cena zlata za trojskou unci – váhovou jednotku zlata, která se rovná 3,11 kilogramu – od té doby více než dvakrát stoupla. Kdyby se prodalo dnes, vydělali bychom mnohem víc. Přesto prý byl prodej národního pokladu správný. „Zlato už nehraje v podobě rezerv takovou roli jako dříve, takže České národní bance není co zazlívat. Jeho cena se stejně jako jiných komodit může hýbat,“ je přesvědčený ekonom Miroslav Ševčík.

Proč se klidně můžeme zbavit pokladu, který si naši předkové hýčkali po desetiletí? Peníze podle finančníků vydělávají víc. Takže 13,5 tuny, které se od té doby smrskly na něco málo přes třináct tun, údajně stačí k tomu, aby stát měl tzv. světově směnitelnou rezervu. „Jiná věc je, že máme na našem území poměrně zajímavá zlatá ložiska a ekologové brání obnově geologického průzkumu a těžbě,“ dodává Ševčík.

Místo, kde je náš poklad uložen, je obestřeno tajemstvím. „Z bezpečnostních důvodů nepodáváme informace o umístění zlata. Jedna tuna je vystavena v budově banky v Praze, Na Příkopě 28,“ uvádí Pavel Zúbek z tiskového odboru České národní banky.

Podle neoficiálních informací je však v Česku jen část zlata, zbývající je uloženo v několika bankách po světě, třeba ve Velké Británii.

Co by se dalo za zlato koupit?

• 13 931 vozů Škoda Octavia v základní verzi.
• 740 lidí by si mohlo koupit osmimilionový byt jako premiér Topolánek.
• Pokud od ledna bude opravdu stát máslo 70 korun, mohlo by se ho za zlatý poklad koupit tolik, aby každý obyvatel Česka dostal deset kostek másla.

Bankovky kryté zlatem? Byla to lež!

Pamatujete si na drobný nápis na papírových penězích: »Bankovky jsou kryté zlatem a ostatními aktívy Státní banky Československé«? Byla to lež jako věž, jak by řekly děti…

Co znamená, že peníze jsou kryté zlatem? První peníze se z drahých kovů začaly razit přibližně před 2500 lety. Zlaté mince byly ale postupně nahrazeny papírovými penězi, které byly zlatem pouze kryty, tzn. že stát, který peníze vytiskl, měl v trezorech tolik zlata, jehož cena odpovídala hodnotě natištěných bankovek. U nás tento systém vůbec nefungoval… „Směnitelnost bankovek za zlato skončila ve 20. a 30. letech minulého století jako důsledek první světové války a posléze velké hospodářské krize,“ uvádí Pavel Zúbek z tiskového odboru České národní banky.

Podle něj se sice po vzniku Československa v roce 1918 směnitelnost peněz za zlato připravovala, ale nezrealizovala se. „Např. se připravovala ražba zlatých stokorun,“ uvádí Zúbek a dodává, že vazba některých jiných měn na zlato trvala ještě i po 2. světové válce, zcela skončila v roce 1971.

Kolik jsme měli zlata?

• 1919 – 12 tun zlata, které jsme získali po vzniku republiky z bývalé RakouskoUherské banky.
• 1926 – 40 tun, část zlata nabyl stát díky národní sbírce. Ta byla uspořádána po vzoru sbírky na Národní divadlo.
• 1929 – 69 tun.
• 1938 – 96 tun. Vzhledem k nebezpečí, které představovalo hitlerovské Německo, byla většina zlata uložena v bankách ve Velké Británii, Švýcarsku, Belgii.
• 4. března 1939 – Museli jsme 15 tun zlata předat hitlerovskému Německu.
• 1945 – Během války nás Německo připravilo přibližně o 45 tun zlata. Zpět se nám ho vrátilo jen 24,5 tuny. Šest tun hned po válce a za zbývajících 18,5 tuny jsme museli ještě zaplatit Američanům a Velké Británii. Zpět jsme ho dostali až v roce 1982.
• 1992 – 105 tun zlata, které bylo po rozpadu Československa rozděleno v poměru 2:1 mezi Česko a Slovensko.
• 1998 – Ještě v lednu jsme měli 69,5 tuny zlata. Během roku ho Česká národní banka prodala 56 tun, zbylo nám jen 13,5 tuny.
• 2007 – Český zlatý poklad se ještě »smrskl«, nyní váží už jen 13 373 kila!