S docentem Petrem Čápem o alergiích: Neléčená může způsobit astma!

Ne všichni si mohou užívat jara mezi kvetoucími rostlinami. Pro alergiky jsou to muka. (Foto scom, archiv P. Čápa)

26. dubna 2020 • 12:00

Až příště půjdete na zdravotní vycházku do přírody a budete na okraji pole míjet kýchajícího člověka s očima rudýma jako králík, není hned důvod se domnívat, že je nakažený koronavirem. Dost pravděpodobně totiž trpí pylovou alergií. Co všechno nám neviditelné částice poletující ve vzduchu mohou způsobit? A jak se před nimi chránit? To nám ozřejmil vedoucí lékař Centra alergologie a klinické imunologie Nemocnice Na Homolce, doc. MUDr. Petr Čáp, Ph.D.

Kdy vlastně letos začala pylová sezona?
„Pylová sezona se o své hlásila už koncem ledna a v únoru. Sílila během března, kdy kvetly lísky a olše, a směřovala k nejagresivnější bříze, která je v ovzduší právě teď.“

Asi se není čemu divit, zima byla velmi mírná…
„Ano, časný nástup jara samozřejmě měl vliv na posun vegetačního období a tím i na pylovou sezonu.“

Říkáte, že pyl břízy patří k těm nejagresivnějším. Které další rostliny alergikům nejčastěji vadí?
„Kromě břízovitých stromů jsou to hlavně trávy a plevele, tedy například ambrózie a pelyněk. Ty ale obvykle kvetou až později. Konkrétně ambrózie se v ovzduší vyskytuje až na konci letních prázdnin, od konce července přes srpen až do začátku září.“

Může se stát, že i lidé, kteří celý život alergií netrpěli, teď začnou mít z ničeho nic problémy?
„Vezměte si, že třeba takový atopický ekzém může také vzniknout v kterémkoli věku. Stejně tak astma. A s alergiemi se to má podobně. Určitě se budete chtít zeptat na to, jak je to možné, takže vás předběhnu. Medicína už má odpovědi na řadu otázek, na některé však nikoli. A tohle je jedna z nich.“

A co odpověď na otázku, proč alergie vzniká?
„Alergie je výsledkem genetické dispozice a vlivu okolního prostředí. Stále platí, že když je jeden rodič alergický, jeho dítě má až čtyřicetiprocentní riziko, že bude také nějakou alergií trpět. V případě, že jsou alergičtí oba rodiče, je toto riziko až osmdesátiprocentní.“

Někde jsem se dokonce dočetla, že u alergiček se prý nedoporučuje počít dítěte v průběhu pylové sezony.
„To bylo jistě dobře míněné doporučení, nicméně sám nemám dostatek dat, abych ho seriózně okomentoval. Ale dovedu si představit, že takový poslední trimestr nebo porod na vrcholu pylové sezony musí být pro nastávající maminku-alergičku docela utrpení...“

Co když pak matka svému miminku doma vytváří až přehnaně sterilní prostředí? Může to škodit?
„Určitě to může svou roli sehrát. Například takzvaná hygienická hypotéza se zabývá tím, jaký dopad má na dítě do jednoho roku fakt, že vyrůstá ve farmářském prostředí, v kontaktu se slámou a hospodářskými zvířaty. Má se za to, že efekt je v tomto smyslu pozitivní. Ale podotýkám, že jde pouze o hypotézu. Platnost není automaticky stoprocentní. A navíc není špína jako špína.“

Doc. MUDr. Petr Čáp, Ph.D. Foto: Foto scom, archiv P. Čápa