Pekelný život v »Legerce«

Legerovou ulicí projíždějí ve dne i v noci tisíce aut. Často popojíždějí v dlouhých kolonách a výfukovými plyny zamořují okolí. (Aha! – Kateřina Kalibánová)

3. října 2007 • 02:00

PRAHA – Utrpení. Jen tak se dá označit bydlení v pražské Legerově ulici. Lidi tu ničí oblaka výfukových plynů, tuny prachu a strašlivý rámus. Zašli jsme se podívat, jak se žije v nejšpinavější ulici v Česku.

Utrpení. Jen tak se dá označit bydlení v pražské Legerově ulici. Lidi tu ničí oblaka výfukových plynů, tuny prachu a strašlivý rámus. Zašli jsme se podívat, jak se žije v nejšpinavější ulici v Česku.

Bydlíte v činžáku v Legerově či v podobně frekventované ulici až úplně pod střechou a utěšujete se tím, že až k vám se tolik škodlivin nedostane? Omyl! Experti mluví o tzv. uličním kaňonu, v němž se obsah nebezpečných látek ve vzduchu příliš neliší. „V uličním kaňonu vzniká horizontální vír a vše se tam promíchává. To, co se emituje z dopravy u země a co by se při naprostém bezvětří jinak drželo spíš dole, je vír schopen vynést až do nejvyšších pater,“ řekl Josef Keder z Českého hydrometeorologického ústavu. Z kaňonu se pak jedovaté látky dostávají přes střechy domů a bočními ulicemi dál a dál…

Helena Kodetová (68)

Helena bydlí v pátém patře a do Legerovy ulice má obrácena okna obýváku s balkonem. „Dávejte pozor, je to tam špinavé,“ varuje nás, když se chceme z balkonu podívat dolů na ulici. Varování však není potřeba – černý prach pokrývající úplně všechno je vidět na první pohled. Rachot dopravy do bytu proniká i přes pečlivě zavřená okna a azyl paní Helena nenajde ani na druhé straně bytu, kde jsou okna do vnitrobloku. „Vedle staví hotel,“ podotkne lakonicky, když se bytem rozlehnou ohlušující rány provázené vibracemi.

Anita Némethová (27)

Ze dveří sedmipatrového činžáku na rohu Legerovy a Rumunské ulice vychází mladá žena s osmiměsíční dcerkou Laurou v kočárku. „Do Legerky máme okna z obýváku s balkonem, ale kdo by na něm seděl? Jen se podívejte na ty chudinky kytky,“ pokývne smutně hlavou směrem k balkonu ve čtvrtém patře. „Okna neotvíráme, přítel má alergii. Kvůli malé jsme koupili čističku vzduchu, ale vůbec to nepomáhá,“ stěžuje si. V bytě strávila i celé těhotenství. Výzkumy přitom prokázaly, že prach ubližuje už dětem v děloze matky.

Jaroslava Týnková (66)

Tisíce aut duní Týnkovým jen pár metrů od oken bytu, bydlí totiž v prvním patře a do »Legerky« mají okna všech tří místností. „Okna musím mýt každý týden. Říkají, že jsem blázen, ale nejsem, jinak by tu vůbec nebylo vidět,“ říká paní Jaroslava. Ta se přitom pohybuje jen o holích a každý pohyb jí působí bolest. „Chrchláme oba dva a pořád. Je to tu šílené, nejvíc v létě. A to nám teď ještě zvýšili nájem, je to nehoráznost,“ zlobí se její manžel Jaroslav (59).