Angličanka Sylvie Matoušková (70): Utekla k nám za láskou a porazila rakovinu!
PRAHA – Sylvie Matoušková (70) z Prahy je původem Angličanka. Narodila se ve Velké Británii a do tehdejšího Československa se přistěhovala kvůli velké lásce. „Zamilovala jsem se do jednoho českého chlapce a mohu říci, že jsem nikdy nezalitovala,“ říká usměvavá Sylvie, jejíž optimismus jí, na rozdíl od levého prsu, nevzala ani zhoubná rakovina…
Sylvie Matoušková (70) z Prahy je původem Angličanka. Narodila se ve Velké Británii a do tehdejšího Československa se přistěhovala kvůli velké lásce. „Zamilovala jsem se do jednoho českého chlapce a mohu říci, že jsem nikdy nezalitovala,“ říká usměvavá Sylvie, jejíž optimismus jí, na rozdíl od levého prsu, nevzala ani zhoubná rakovina…
Chvíli, od které máma dvou dospělých dětí a babička tří vnoučat prožívá život s vědomím »mám rakovinu!« se odehrála před pěti lety, kdy šla na preventivní vyšetření prsů na mamograf. „Chodila jsem pravidelně, jen pro svůj klid a ujištění, že je vše v pořádku,“ říká Sylvie s tím, že tehdy tomu opravdu tak bylo. „O několik měsíců později jsem si ale našla bolavé místo na prsu. Trochu jsem se bála, a tak jsem hned šla ke gynekologovi,“ vypráví Sylvie.
Doktor ji prohlédl a řekl, že to není nic vážného, ale pro jistotu ji poslal k prsnímu specialistovi. „Ten byl stejného názoru jako můj lékař. Kvůli absolutní jistotě mě ještě poslal na další vyšetření – a tím to všechno začalo,“ říká žena, která se ocitla na počátku nejistého boje s vážnou nemocí.
Při sonografickém vyšetření jí totiž lékařka zjistila nádor v levém prsu. „Byla jsem jako omámená. Telefonovala jsem muži i dětem a říkala jim, že jsem si naprosto jistá, že nádor není zhoubný. Doufala jsem. Proč právě já bych měla mít rakovinu prsu?! Vždyť se cítím tak zdravá,“ říkala si Sylvie, jíž v nemocnici naplánovali operaci na září 2002.
Když se probudila z narkózy, automaticky lékařům odpovídala v angličtině. „Mé levé prso bylo nedotčené, vždyť jsem si to myslela, žádný zhoubný nádor,“ byla v tu chvíli šťastná Sylvie. Jenže! Uplynul necelý měsíc a zazvonil telefon. „Byl to můj doktor, požádal mě, abych přišla do nemocnice, kde mi oznámil, že nádor zhoubný byl a amputace prsu je nezbytná. Rozklepala se mi kolena, nechtěla jsem zemřít,“ mluví otevřeně o svých pocitech Sylvie, která sice o levé prso přišla, ale díky tomu, že vyhledala lékaře včas, žije!
Nyní Sylvie pracuje v pacientské organizaci Alen a pomáhá ženám, které stojí na počátku boje s nemocí, nad níž se jí podařilo zvítězit.
