Klementinum: Pražské poledne ukázala struna!
Zjistit kolik je hodin není v dnešní době nic složitého. Vždycky tomu tak ale nebylo. Pražské poledne se ohlašovalo z Klementina vlajkou. Určovala ho natažená struna v Meridiánově síni, na kterou malým otvorem dopadal sluneční paprsek.
Ojedinělá místnost se nachází ve druhém poschodí věže Klementina. „Díky otvoru vysoko ve zdi se měnila v cameru obscuru. To znamená, že paprsek slunce, který dopadl skrze otvor na strunu napnutou na podlaze, určil pravé poledne,“ vysvětlil Aha! průvodce Tomáš Poláček.
Rozpozná slunovrat
Aby se zařízení mohlo využívat po celý rok, kdy se mění úhlová vzdálenost Slunce od světového rovníku, musí být struna natažena přes celou místnost. „Při letním slunovratu paprsek dopadá na její jižní konec, při zimním slunovratu zase na severní,“ upřesnil Poláček.
Je stále funkční
Poledne se od roku 1842 oznamovalo máváním praporu z ochozu věže. „O téměř padesát let později bylo doprovázeno ještě výstřelem z děla z protějšího břehu Vltavy,“ popsal průvodce. Poslední polední znamení bylo zaznamenáno v roce 1928. Měření poledne je stále funkční.
Původní teleskopy
Ve zdech Meridiánovy síně jsou také dva původní astronomické přístroje. Tyto zední kvadranty sestavil patrně mechanik a český jezuita Jan Klein (1684 až 1762). „Měřily se jimi úhlové vzdálenosti mezi vesmírnými tělesy a jejich výška nad horizontem,“ přiblížil Poláček.
Tři prapory
Ve věži jsou k vidění repliky tří signalizačních praporů. Žlutočerný patřil Habsburské monarchii, vystřídal ho červenobílý země České a bílý se využil pouze 29. října 1918. „Den po nezávislosti takto pracovníci dali své vládě vědět, že se vzdávají a předávají Klementinum do správy Československa,“ dodal Poláček.
