VELKÝ VÝZKUM: Kam se Češi sociálně a ekonomicky za 30 let posunuli
Statistika podle dětské písničky „nuda je, má však cenné údaje“. Třeba o tom, kam jsme se posunuli od prvního svobodného roku po listopadové revoluci roku 1989. Dle dat, která Aha! získalo od Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí, máme více svátečních dní, kdy nemusíme do práce, vyšší příjmy i kupní sílu. Naopak sňatků je míň a jestli jde o zakládání rodiny, také nás to méně oslovuje. Podívejte se na čísla, a co o nich soudí experti!
SOCIOLOG PRO AHA! Tomáš Kostelecký (ředitel Sociologického ústavu AV ČR)
Dnešní chudí to mají těžší!
„Ne všichni lidé měli z ekonomického růstu stejný užitek. Rozevřely se nůžky mezi průměrnou a minimální mzdou, ale ještě více mezi průměrným a minimálním starobním důchodem. Vezmeme-li v potaz i relativně nízkou podporu v nezaměstnanosti, nízké životní minimum a podstatně vyšší náklady na bydlení, než bývaly, je život dnešních chudých o dost těžší než život tehdejších chudých před třiceti lety. Za třicet let od roku 1989 jsme byli svědky úplné revoluce v rodinném chování. Průměrný věk při uzavírání prvního sňatku se dramaticky zvýšil (podle ČSÚ byl 21,5 roků u žen a 24,5 roků u mužů v roce 1990 oproti 29,8 roků u žen a 32,2 rokům u mužů v roce 2017 - pozn. red.), stejně jako věk matek při porodu (22,5 roku v roce 1990 oproti 30,7 roku předloni – pozn. red.) a podíl dětí narozených mimo manželství. Počet umělých potratů se naopak snížil na šestinu původního počtu. Pozitivní také je, že kojenecká úmrtnost, která byla nízká už v roce 1989, ještě dále podstatně klesla. Česko tak dnes patří v péči o nenarozené děti a novorozence mezi nejvyspělejší země na světě.“
EKONOM PRO AHA! Štěpán Křeček, hlavní ekonom společnosti BH Securities
Ceny rostou, mzdy ale rychleji!
„Průměrná mzda po roce 1990 začala výrazně růst. Na druhou stranu rostly i ceny většiny položek spotřebního koše. Celkově však lze říci, že mzdy rostly rychleji než ceny, takže se zaměstnancům od začátku 90. let zvýšila životní úroveň.
Česká republika se v porovnání s jinými státy Evropy vždy pyšnila velmi nízkou mírou nezaměstnanosti. Lidé na Západě sice pobírají vyšší mzdy, ale na druhou stranu je pro ně kvůli vyšší nezaměstnanosti obtížnější nalézat pracovní uplatnění. Krátce po revoluci byla nezaměstnanost extrémně nízká. V předchozím režimu totiž bylo povinné pracovat. To vytvářelo přezaměstnanost, kdy mnoho pracovních pozic bylo zbytečných. Nyní je nezaměstnanost vyšší, ale práce již není ze zákona povinná. V rámci Evropské unie si Česká republika udržuje nejnižší míru nezaměstnanosti.
V současnosti lidé odcházejí výrazně později do důchodu. Nejmarkantnější je to u žen, které za určitých okolností mohly odcházet do důchodu v 53 letech (dle počtu porozených dětí). Nyní se nedostanou do důchodu dříve než v 58 letech. Je však nutné říci, že se výrazně zvýšil věk dožití, takže většina lidí v penzi pobývá delší dobu než dříve a počet penzistů výrazně narostl.“
Zajímavou tabulku najdete v tištěné verzi Aha!
