Přemnožení hraboši pustoší Češko! KRITICKÁ MÍSTA. Mohou i vám zničit zahradu? | Ahaonline.cz

Registrace  |  Zapomenuté heslo

Deník Aha! na Facebooku

sobota 27. dubna 2024

Svátek slaví Jaroslav, zítra Vlastislav

Přemnožení hraboši pustoší Češko! KRITICKÁ MÍSTA. Mohou i vám zničit zahradu?

„Velké plochy ozimé pšenice jsou zlikvidovány,“ ukazuje zemědělec Josef Sedláček.
„Velké plochy ozimé pšenice jsou zlikvidovány,“ ukazuje zemědělec Josef Sedláček. (Foto Aha! – Slávka Červená)

Jsou největší můrou zemědělců na Moravě. Hraboši jsou tak přemnoženi, že na hektaru je až 50 tisíc jejich děr! Ve velkém likvidují zemědělské plodiny. Navíc dravci už je prý nechtějí, i oni jsou přežraní.

„Kolonií hrabošů je tolik, že porosty ozimé pšenice jsou na mnoha místech poškozeny tak, jakoby tam už přejel kombajn. Okusují stébla pšenice i jarního ječmene. Ožírají je a stahují do nor,“ popsal předseda Zemědělského obchodního družstva Rataje na Kroměřížsku Josef Sedláček (59)

Zůstaly jen stonky

Vojtěšky hlodavci na Kroměřížsku zničili polovinu z 45 hektarů. „S pocitem bezmoci se díváme, jak nám mizí letošní úroda. Pokud patřičné orgány nebudou situaci řešit, budeme tu mít dalšího »kůrovce«. Ne v lese, ale na poli,“ řekl Sedláček. Na situaci poukázal také Martin Gabrhelík (40), ekonom Zámoraví, a. s. v Břestu. „Museli jsme již zaorat 12 hektarů ozimé pšenice. Zůstaly z ní jen pěticentimetrové stonky. Hraboši jsou všude a škody budou velké,“ řekl.

Chtějí výjimku

„Za 28 let praxe jsem se s takovou kalamitou nesetkal. Povolené dávky a způsoby aplikace rodenticidů se ukázaly jako neúčinné. Budeme jednat s ministerstvem o povolení jednorázové výjimky k razantnějšímu zásahu,“ popsal ředitel Zemědělského výzkumného ústavu v Kroměříži Petr Míša.

Co dělat na zahradě? Babské rady, jak na hraboše

„Nakoupil jsem 15 pastí na myši. Dám do nich kousek oříšku, položím k díře a přikryju květináčem z umělé hmoty, aby neutrpěli újmu ptáci. Ráno sbírám mrtvoly. Denně okolo 10,“ řekl svůj recept pan František (67) z Buchlovic.

Další zkoušejí pasti, elektronické odpuzovače, nebo kladení jedu Kilrat do nor. Někdo radí dát do děr cigaretové nedopalky, nebo hadr napuštěný v benzinu. Pomoci mají i rostliny. Doporučuje se vysadit v zahrádce řepčík královský, afrikány, pryšce, laskavec nebo česnek, kteří hraboše odpuzují svým pachem.

Dravci nemají zájem
Ministertvo zemědělství doporučilo do porostů instalaci bidýlek. „To jsme udělali, ale je to nefunkční. Dravci již nereagují jako dříve. Jsou přežraní a hlodavci jsou v hustých porostech skrytí,“ poukázal Josef Sedláček.

Žerou květiny i hrách

Na jižní Moravě ničí i ovocné sady tím, že uhryžou kořenové krčky a stromy uschnou. V Buchlovicích na Uherskohradišťsku mají lidé trávníky v zahradách s dírami jako v ementálu. „Žerou všechno. Nejvíc jim chutnaly květiny - žluté rudbekie. Zničili i hrách a doslova nás připravili o všechny jahody. Sežrali je, než stačily dozrát,“ posteskla si Jaroslava Kučíková (63).

Ministerstvo zemědělství: Pomůžeme po sklizni

„Jakákoliv plošná aplikace pesticidu by musela být povolena podle zákona o rostlinolékařské péči. V době, kdy populace hrabošů začala plodiny likvidovat, nebude opatření dostatečně účelné ani při plošné aplikaci. Doporučujeme předcházet škodám orbou. Miniterstvo je připraveno podílet se na řešení po sklizni, kdy na polích nebude dostatek potravy pro hraboše. O finančních náhradách se zatím neuvažuje,“ sdělil tiskový mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.

Hraboš polní 

Patří mezi nejčetnějšího z hlodavců na území ČR. Je menším zástupcem čeledě hrabošovitých. Jeho srst má barvu hnědou až šedou. Měří přibližně 8–12 cm, ocas má oproti myši krátký, pouze tři centimetry.

V USA žerou úrodu roztomilí škůdci

V Česku úrodu pojídají hraboši, zatímco v USA pěstitelé bojují s veverkami a krysami. Na první pohled vypadají možná roztomile, ve skutečnosti jde ale o obávaný gang hlodavců, který je postrachem všech zahrad v širokém okolí. Čechoameričan Pavel Kříž pěstuje ve slunné Kalifornii meruňky, na které mu chodí právě tito škůdci. Nalíčil na ně proto pastičky, brzy ho však překvapila jejich rafinovanost. „Tuhle veverku (na snímku v kleci) jsem chytal čtyřikrát. Je to chytrá mrcha. Pokaždé byla dvířka dolů, jenže veverka chyběla,“ řekl Aha! Kříž. Později se na jeho fíkovou návnadu chytila i krysa, později přibyly i další veverky. Polapená zvířata Kříž vrací zpátky do přírody. Přijdou mu totiž příliš roztomilá na to, aby je zabil.



Přečtěte si

Kontakty

  • Telefon 9.00 – 17.00: 225 974 140
  • Telefon po 17.00: 225 974 164
  • Fax: 225 974 141

RSS kanály serveru ahaonline.cz lze užívat pouze pro osobní potřebu. Jakékoli další šíření obsahu ahaonline.cz je možné pouze s předchozím souhlasem jeho provozovatele.