Čarodějnice k upálení na hranici

Umělecký řezbář začal kmeny z nemocných stromů, které by jinak skončily rozřezané v kamnech, přeměňovat před osmi roky. Tvoří je pro obyvatele Jaroměře i slavnostní pálení v pevnostním Josefově. „Většina jich vznikla z lípy, která má měkčí dřevo, a proto je k hnilobě a vytváření dutin náchylnější víc než jiné stromy,“ vysvětluje Jan Paďour.

Kráska za pár hodin
Práce na ježibabě, kterou dělal vždy zdarma a jen s použitím motorové pily, řezbáři obvykle nezabere víc než den. Tu letošní, k níž měl k dispozici objemný kmen s větvením, takže mohl udělat více prvků, měl hotovou za 8 hodin. „Vždy se snažím kmen využít maximálně. Letos jsem měl hned představu, že udělám i kocoura a čarodějnice bude v jedné ruce držet bonbon a lákat na něj děti a v druhé bude mít kudlu,“ popsal Paďour.

Nejkrásněji hořela před pěti lety
Už při vyřezávání myslí na to, jak sochu čarodějnice bude postupně olizovat oheň, a snaží se ji vyrobit tak, aby byl ohnivý efekt co nejvíce působivý. „To její spálení probíhá tak, že stojí vždy zády k vatře. Hoří jako úplně poslední a na konci se shazuje do ohně,“ vylíčil řezbář. Z dosavadních ježibab byla podle něj nejvíce efektní ta, kterou pro pálení v roce 2014 vyřezal jako stařenu držící v ruce lebku.

Byl to kovář
Jan Paďour se původně pod vlivem rodinné tradice vyučil na kováře, ale kov mu k srdci nikdy nepřirostl tolik jako dřevo.