V Zoo Olomouc na Svatém Kopečku slaví: »Dvoukopcové« mládě mají po 20 letech

Divoce jich žije už jen asi tisícovka, patří ke kriticky ohroženým druhům. V zajetí je chováno asi 1,5 milionu jedinců, vlastně teď o jednoho víc. Po dlouhých 20 letech se v olomoucké zoo na Svatém Kopečku dočkali mláděte.
Malá samička dostala jméno Masafi. „Jde o složeninu ze jmen rodičů – Maryzsa a Safír,“ uvedla mluvčí zoo Iveta Gronská. Narodila se v pořádku, váží 42,2 kilogramu.
Zahrada chová dvouhrbé velbloudy prakticky od svého založení v roce 1958. Nejúspěšnější v chovu byla v 80. a 90. letech minulého století, kdy tam žil samec Jásir s partnerkou Arafat. Spolu zplodili několik mláďat. „Jásir navíc absolvoval dlouhou řadu služebních cest po zoologických zahradách v Evropě, kde úspěšně oplodňoval tamější samice,“ dodala Gronská.
Víte že...
...dvouhrbí velbloudi byli domestikováni před 4,5 milionu let? Zvláštní srst je dokáže chránit před pouštním sluncem i teplotami do –40 °C.
Tankuje jak náklaďák
»Pohonné hmoty« dokážou velbloudi, nazývaní též koráby pouště, doplňovat neuvěřitelně rychle. Během 15 minut vypijí na jeden zátah až 150 litrů vody. Mají skvělý čich, cítí ji na vzdálenost 17 km. Jejich hrby vodu ale neobsahují, jsou z tuku.
Ale ano, ho*no hoří
Velbloudi dávají odpověď na otázku z filmu Pelíšky, zda hoří ho*no. „Velbloudí rozhodně ano. Jejich trus je tak dokonale zbaven vody, že je možné ho ihned použít k rozdělání ohně,“ prozradila Iveta Gronská.
Dromedár, nebo drabař?
Dvouhrbý velbloud se nazývádrabař, jeho o hrb chudší příbuzný je dromedár. Jednoduchá pomůcka pro zapamatování je, že ve slově drabař jsou dvě »a« jako dva hrby, zatímco v dromedárovi je »a« jen jedno, tedy jen jeden hrb.