Jihokorejské potápěčky strčí do kapsy své muže! Babky, postrach chobotnic

Takhle by to chtěli mít zařízené chlapi po celém světě. Na jihokorejském ostrově Čedžu vyrážejí do práce ženy, zatímco muži vysedávají po kavárnách a tlachají. Milé dámy jdou mezitím k moři, nasoukají se do neoprenu, zadrží dech a potápějí se pro chobotnice, mušle, langusty a jiné potvory.
Tak to prostě chodí po staletí, ženské jsou tu akčnější, nebo se prostě řídí pravidlem – co si neudělám, to nemám…
Říká se jim haenyo
Tradice potápění na ostrově sahá až do 5. století, ovšem kdysi bylo výhradně mužskou profesí. Traduje se, že teprve v 18. století se role obrátily, jelikož hodně chlapů padlo ve válce, a do vody tak musely ženské, aby měly rodiny co jíst. Je to lukrativní a prestižní povolání, jedná se o unikátní folklór a nehmotné kulturní dědictví regionu. Problém je, že klesá počet haenyo (čti heňó) a zvyšuje se rapidně jejich věkový průměr. Potápějí se především staré babky, není výjimkou, když taková sedmdesátiletá dáma vydrží dvě minuty pod vodou a pak tahá za chapadlo macatou chobotnici. Mladé dívky už totiž tohle lovení nebaví. Z někdejších dvaceti tisíc haenyo zbylo nějakých pět tisíc. I tak je to pořád elitní řemeslo, ostrov má půl milionu obyvatel a turisté sem jezdí kvůli koupání a pak hlavně kvůli stařenkám s potápěčskými brýlemi.
Věno nosí chlapci
Když se zeptáte chlapů na ostrově, řeknou vám, že ženy mají lépe rozmístěný podkožní tuk a jejich termoregulace je tak mnohem efektivnější než u mužského pokolení. Proto se potápějí. Chlapi nicméně vyrážejí na moře na lodi. Došlo to tak daleko, že muži se starali o děti a domácnost a maminy lovily. Věno prý nosili do manželství muži a daleko bouřlivěji se slavilo narození dcery než syna.
Zvládnou i hloubku 30 metrů
● Od roku 2014 uvádějí statistiky 98 % haenyo starších 50 let. Nejstarší potápěčce je dnes přes 80 let a dělá to už 66 let! U mladých už o profesi není valný zájem.
● Pokud mají zájem, začínají se dívky potápět kvůli lovu poprvé v 11 letech. Začínají na mělčině, postupně mohou hlouběji a po sedmi letech jsou považovány za haenyo.
● Výbava se skládá z neoprenového obleku, brýlí, rukavic, závaží na hrudi, motyky a sítě s bójkou.
● Dokud měly haenyo jen bavlněné obleky, pobývaly ve vodě v zimním období pouze hodinu, a pak se tři hodiny hřály u ohně. V létě směly být ve vodě tři hodiny.
● S neoprenem jsou nyní ve vodě i pět hodin v kuse.
● Nejlepší z haenyo se dostanou i do 30metrové hloubky.
● Nebezpečím jsou medúzy a žraloci…
● Čeká se, že UNESCO zapíše haenyo na seznam duchovního dědictví ostrova.