Co všechno nevíte o trpaslících... SNĚHURKA A ŠMUDLA V PORNU!
5 fotografií
Nejsou tlustí ani hubení, oblečeni bývají do rozevláté hnědé zástěry a na hlavě nosí špičatou červenou čepičku. Potkat je můžete kdekoli: vyskočí na vás z lednice, »šplhají« po oblečení, nejčastěji na ně ale natrefíte na předzahrádkách. Právě tam, mezi mechy a ve skalách, totiž většinou sídlí. Trpaslíci provázejí lidskou civilizaci odnepaměti a podle všeho skutečně existují. A to nejen v notoricky známé keramické podobě. Přesvědčí vás o tom historik a trpaslíkolog Mgr. Václav Houfek.
Představy o trpaslících jsou zřejmě staré jako samo lidstvo. Kdy se ale začaly promítat do kultury?
„Základem úspěchu byly jednoznačně barokní zámecké zahrady, které často zdobily právě sochy trpaslíků od věhlasných umělců, například Matyáše Bernarda Brauna. V 19. století přišla nová společenská vrstva, měšťanstvo, a ta se snažila s aristokraty srovnávat. Pořád ale neměla tolik peněz, aby si zaplatila »svého« Brauna, který by jim na zahradě postavil kamenného trpaslíka. Takže to udělali náhražkově a zahrady si ozdobili keramickými nebo vyřezávanými soškami trpaslíků.“
Takže za vším vlastně stojí zahradní trpaslík.
„Ano, na konci 19. století se začíná rozmáhat právě fenomén zahradních figur, který přetrvává až do dnešních dnů. Stále větší obliba trpaslíků ale souvisí i s nárůstem gramotnosti. Lidé začínají víc číst a dostávají se ke starým pověstem, které vyprávějí mimo jiné i příběhy nadpřirozených bytostí.“
Jak lze tedy trpaslíky charakterizovat?
„Jsou to tvorové, kteří zprostředkovávají kontakt mezi naším světem a tím světem za ním. Často přicházejí s nějakým posláním. Disponují předměty se zvláštními schopnostmi, kterými mohou obdarovat lidi, aby udělali svůj svět lepším.“
V tom případě je lze považovat za kladné postavy.
„No, jak se to vezme. (smích) Jsou spravedliví, někdy škodolibí, a když lidé nedostojí svým slibům, tak umí být i velmi krutí. Vzpomeňte si třeba na pohádku o Sněhurce. Víte, jak skončila zlá královna v té původní verzi bratří Grimmů?“
Mně rodiče vyprávěli, že spadla ze skály.
„Tak takhle hezký konec jí trpaslíci tedy rozhodně nepřipravili. Podle Grimmů ji na svatbě Sněhurky a prince obuli do železných bot rozžhavených doruda a nechali ji v nich před svatebčany tančit, dokud nezemřela. A jsou i další trpasličí vlastnosti, které nejsou úplně pozitivní.“
Mgr. Václav Houfek (55)
Vystudoval historii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Od roku 1986 působí jako kurátor uměleckých sbírek v Muzeu města Ústí nad Labem, kde se také před čtyřmi lety stal ředitelem. Trpaslíkům se ve své vědecké činnosti věnuje od roku 2002 a patří mezi přední české trpaslíkology. Je mimo jiné i autorem projektu Rok trpaslíka (2004), který byl oceněn ministerstvem kultury jako muzejní počin roku, a také aktuální výstavy ústeckého muzea Trpaslíci. Přednáší na Filozofické fakultě Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem.
Výstavu Trpaslíci si můžete v ústeckém muzeu prohlédnout každý den kromě pondělí. Potrvá až do 11. srpna.
Celý rozhovor si můžete přečíst v tištěném vydání Nedělního AHA!.
5 fotografií
