Po 225 000 000 kilometrech přistání Marsu | Ahaonline.cz

Registrace  |  Zapomenuté heslo

Deník Aha! na Facebooku

čtvrtek 28. března 2024

Svátek slaví Soňa, zítra je Velký pátek / Taťána

Po 225 000 000 kilometrech přistání Marsu

Sonda InSight přistála na Marsu, pracovníci NASA se radují (26.11.2018)
Sonda InSight přistála na Marsu, pracovníci NASA se radují (26.11.2018) (Reuters)

Vozítko InSight se rozhlíželo po Marsu a pořizovalo z něj první snímky, vědci z NASA si ale ještě osm a půl minuty poté okusovali nervózně nehty. Tak dlouho totiž trvalo, než dorazil signál z rudé planety k Zemi a vesmírný vrták poslal zprávu: JSEM TADY!

Na svoji 225 milionů kilometrů dlouhou cestu se sonda vydala 5. května. Do cíle dorazila přesně po 205 dnech, tedy v pondělí ve 20:53. Než se ale spustila na rudý povrch planety, musela InSight (Interior Exploration using Seismic Investigations, Geodesy and Heat Transport) absolvovat nejnapínajvější část mise – samotné přistání.
Vše započalo ve výšce 124 kilometrů, kde sonda zahájila sestup do atmosféry Marsu. Zatímco k rudé planetě se řítila 19 800 km/h, teď musela zpomalit až na 8 km/h! To vše se navíc muselo odehrát pod vstupním úhlem, který činil přesně 12 stupňů. Kdyby byl vyšší, sonda by shořela. Kdyby menší, odrazila by se zpátky do vesmíru. I to ale InSight úspěšně zvládla a mohla se připravit na přistání.

Její novou »adresou« je teď na dva roky severní polokoule Marsu – konkrétně pláň Elysium Planitia, která leží nedaleko tamějšího rovníku. Na její práci, která je naplánována do 24. listopadu 2020, budou dohlížet dva miniaturní satelity. Vědci je pojmenovaly jako Wall-E a Eva.

Úkol sondy zněl jasně: Bude měřit marsotřesení!

InSight je vůbec první aparát určený k seizmickému průzkumu Marsu. Jeho úkolem bude měřit tepelný tok v planetární kůře či zaznamenávat marsotřesení, pokud existuje. Na palubě je také radiolokátor pro měření odchylek v rotaci Marsu, což vědcům pomůže zjistit podrobnosti o planetárním jádře. Odborníci si také slibují, že sonda potvrdí přítomnost tekoucí vody pod povrchem planety. Pátrat po stopách dávného či současného života ale InSight nebude.

Projekt za 23 miliard

Celkové náklady podle NASA přesáhly miliardu dolarů (kolem 23 miliard korun). Američané přitom investovali 814 milionů dolarů. Dalších 180 milionů dolarů stál vývoj a výroba přístrojů, které pro InSight dodaly Francie a Německo.

Součástky z Lanškrouna

Na dobývání Marsu má podíl i česká firma AVX Czech Republic z Lanškrouna, která se specializuje mj. na elektrosoučástky. Mimo jiné už vyrobila 630 kondenzátorů pro vozítko Curiosity, které už je na Marsu. V roce 2020 se k němu připojí Curiosity II., které má mít 350 kondenzátorů z Lanškrouna.

Poslala už první foto

První fotku poslala sonda ještě v pondělí večer. Fotografie je ale neostrá, neboť čočka kamery byla ještě v ochranném pouzdře. Patrné jsou naní i částečky prachu.

PŘIBLÍŽENÍ

20:40 Oddělení kapsle se sondou od raketového pohonu.

20:44 Sonda se natáčí do správné pozice, aby tepelné štíty ochránily sestavu při sestupu a povrch.

SESTUP

20:47 Ve výšce 128 km dochází ke vstupu do marsovské atmosféry rychlostí 19 800 km/h.

20:51 Otevření padáku

O 15 vteřin později Odhození tepelného štítu

O 10 vteřin později Vysunutí tří mrazuvzdorných přistávacích vzpěr

20:52 Oddělení zadního pláště a padáku.

O 0,5 vteřiny později Zažehnutí 12 přistávacích trysek, které sníží rychlost sondy. Palubní počítač řídí přistávací manévr.

PŘISTÁNÍ

20:53 Sonda přistává na planině Elysium Planitia s povrchem vhodným pro výzkum podpovrchových vrstev.



Přečtěte si

Kontakty

  • Telefon 9.00 – 17.00: 225 974 140
  • Telefon po 17.00: 225 974 164
  • Fax: 225 974 141

RSS kanály serveru ahaonline.cz lze užívat pouze pro osobní potřebu. Jakékoli další šíření obsahu ahaonline.cz je možné pouze s předchozím souhlasem jeho provozovatele.