Jen od srpna zemřeli v Afghánistánu 4 Češi! Psycholog Jiří Brančík pro Aha! Vojáci počítají se vším, i se smrtí!

Psycholog Jiří Brančík (Foto ara)

12 fotografií

25. října 2018 • 05:00

Co chvíli se česká veřejnost dozvídá o tom, že další »našinec« zahynul na misi v krvavém Afghánistánu. Tento týden afghánský voják, dost možná ve službách teroristů z Tálibánu, zabil kynologa Tomáše Procházku (†42) – už 4. Čecha od srpna. Co tyto odvážlivce táhne k takto rizikové práci? Primář psychologického oddělení Vojenské nemocnice Brno Jiří Brančík (69), který se účastní výběrových řízení pro naši armádu, se Aha! pokusil popsat, co se odehrává v hlavách těch, kteří odjíždějí do nebezpečných lokalit.

Jak moc jsou si vojáci vědomi rizik?

„Účast v misi je dobrovolná. Čili vojáci to berou jako součást jejich profese. Můžou mít trochu obavy, ale spíš jsou plni očekávání, jaké to bude.“

Takže ta rizika nejsou tolik traumatizující?

„Předem ne. Oni zkrátka počítají s faktem, že se může stát všechno. Především v mladším věku ta psychika funguje stylem »proč by se to mělo stát zrovna mně«. A nijak traumatizovaní se předem necítí.“

Vyhledávají vojáci psychologickou pomoc před odjezdem nebo i po odjezdu často?

„Drtivá většina našich vojáků není vystavena tak silně traumatizujícím zážitkům, jako se odehrálo naposledy. I příznaky posttraumatické stresové poruchy jsou malé.“

Krachují vojákům po návratu z mise častěji rodiny?

„To se samozřejmě stává. Častěji je to u lidí, kteří absolvovali víc misí. Tam může docházet k problémům s adaptací po návratu do běžného života. Můžou mít problémy i s autoritami například v práci. A může u nich častěji dojít až k nějaké závislosti.“

Jaké jsou motivace vojáků pro opakované výjezdy?

„Běžné motivace jsou ve zdokonalení se a získání nové zkušenosti. Někteří si chtějí zažít pohled na jiný způsob života. Určitou roli hrají i finance. A v menší míře jsou i vznešené ideály jako pomoc vlasti, pomoc spojeneckým závazkům. Ale to k té práci patří.“

Smutné »skóre« našich vojáků: Víc letos umírali jen Američané!

Jen tento rok zahynuli v Afghánistánu 4 naši vojáci. Od roku 2002, kdy tam Češi působí, položilo život 14 Čechů. Výsledek? Za posledních 5 let mají Čeští vojáci kromě Američanů nejvyšší ztráty na životech a předběhli jsme tak i Brity. Jen pro srovnání: Britů je v asijské zemi kolem pěti stovek, našinců něco přes tři stovky, Američanů přes osm tisíc. »Prim« i nadále hrají USA. Od roku 2001 přišli v Afghánistánu o 2414 lidí, za letošek o osm. Tedy »jen« o čtyři více, než Češi… Proč jsme tak oblíbeným terčem? „My chráníme perimetr na základně v Bagrámu (jedna ze základen, pozn. red.) a logicky, když chráníte perimetr, tak musíte vyjíždět ven a jste vidět,“ řekl Aha! bezpečnostní expert Andor Šándor (61).

Jaký je příplatek za mise

Mezi motivace, které vojáky ženou do nehostinných zemí psycholog Brančík počítá i peníze. Například rotný, kterým byl Procházka, měl služební tarif 32 430 Kč. Příplatek za službu v zahraničí činí 500 – 2 500 Kč denně. Za riziko spojené se službou v Afghánistánu ale armáda platí ještě víc: od 3600 do 5200 Kč za každý den služby. Vojenské kontingenty se v misích »točí« zpravidla po půl roce a pokud by průměrný příplatek činil 3600 korun denně, rotný by i s platem za tu dobu vydělal 842 tisíc korun.