Vladimír Handlík na replice slavného CAUDRONA z roku 1913: V 70 letech na otočku do Francie! | Ahaonline.cz

Registrace  |  Zapomenuté heslo

Deník Aha! na Facebooku

úterý 19. března 2024

Svátek slaví Josef, zítra Světlana

Vladimír Handlík na replice slavného CAUDRONA z roku 1913: V 70 letech na otočku do Francie!

Vladimír Handlík
Vladimír Handlík (Foto Aha!: Petr Podroužek)

Zhruba 21 letových hodin trvala Vladimíru Handlíkovi (70) nedávno úspěšně zdolaná cesta z Česka do Francie a zpátky na replice francouzského letounu Caudron G3 z roku 1913, kterou dokončili v Mladé Boleslavi před rokem.

S letadlem má své zkušenosti, ostatně k tomuto stroji chová jistý obdiv. „Ano, před pětadvaceti roky jsem v reprezentaci létal s rádiem řízenými modely. A jedním z nich byl právě i dva a půl metrů velký Caudron G3, se kterým jsem vyhrál i světový šampionát v nizozemském Arnhemu a o rok později mistrovství Evropy,“ říká aviatik Ing. Vladimír Handlík.

Bezpečné 
a hodné letadlo
V roce 1996 se na závodech potkal s pánem, který tvrdil, že na tomto stroji létal. Mělo prý jít o »hodné a příjemné« letadlo. „Ten chlapík tvrdil, že pokud se na něm měl někdo zabít, musel by si vzít do kabiny pistoli. Tak bylo spolehlivé. A tehdy se mi v hlavě začala rodit myšlenka na stavbu skutečného caudrona,“ dodává pan Handlík. Později tak pověsil modelářství na hřebík, udělal si pilotní průkaz a začal létat na ultralehkých strojích.

Jsou jen dvě repliky na světě
„Když létáte, dostanete časem chuť nějaké to letadlo taky postavit. Dát dohromady model Caudrona G3 nebylo tak složité, jenže skutečný aeroplán má složitou prostorovou konstrukci se dvěma sty napínáky.“ Letoun postavený francouzskými bratry Gastonem  (†33) a Reném (†75) Caudronovými sice vypadá prehistoricky, ale lítá prý krásně. Repliku tohoto letadla, která je jednou ze dvou v Evropě – další mají Francouzi – začali v mladoboleslavském leteckém muzeu připravovat před devíti lety.



Podle dobové dokumentace
„Naše Nadace Metoděje Vlacha, která se stará o více letadel, oslovila bývalého zkušebního pilota Emila Přádného, který je dostatečně technicky zdatný, zda by dokázal udělat návrh letounu, vše spočítat a stroj naddimenzovat. Když jsme za ním přišli poprvé, řekl nám, že jsme se zbláznili, protože takový stroj přece nemůže létat. Nakonec se stal naším odborným poradcem.“ Stavbě modelu letadla byli tehdy nakloněni i ve Francii, proto nebyl problém získat od nich výkresovou dokumentaci dokonce i s originálními výkresy z roku 1912. Z nich se dalo vyčíst, že třeba namísto dnešních spojovacích lan se tehdy použily dráty do piana. Podklady byly později využity i pro stavbu repliky.
 
Hec 
s francouzským pilotem
„V době stavby caudrona přiletěl do Mladé Boleslavi historickým letounem Junkers kapitán Jean-Claude Faure. Ukázal jsem mu model aeroplánu a poté se u piva zmínil, že stavíme repliku, která bude létat. Moc tomu nevěřil, nicméně jsme se vzájemným hecováním domluvili, že až bude hotová, tak s ním do francouzského La Ferté Alais přiletím.“

Složitý výběr letišť 
k mezipřistání
Konstrukci letounu sestrojila brněnská dílna nedávno zesnulého Petra Svobody. Aeroplán přišel zhruba na jeden a půl milionu korun. „Zalétávat ho začal můj syn vloni na podzim. V zimě padlo rozhodnutí, že bychom se mohli do Francie vydat v létě. Akci připravoval syn půl roku. Třeba přistávací plochy letišť určených k mezipřistání, protože se počítalo s jedenapůlhodinovými přelety, musely být travnaté. Caudron totiž nemá vzadu kolečka. Bylo nutné domluvit i natankování po cestě.“  

Dva dny tam, 
dva dny zpět
Do Francie doprovázel Vladimíra Handlíka jeho syn Petr v historickém dvouplošníku Polikarpov Po-2 z roku 1937, který pojmenovali Němci kvůli jeho pomalému a klapavému motoru »Létající šicí stroj«. Pro caudrona vezl polikarpov část paliva. „Nemohli jsme vědět, co stroj vydrží, takže jsme si první z osmi mezipřistání naplánovali v Plasech u Plzně. Naše obavy však byly zbytečné. Letadlo prokazovalo po celou dobu vynikající letové vlastnosti. Pohybovali jsme se ve výšce od 300 do 600 metrů rychlostí až 90 kilometrů v hodině. Trasa do Francie s návratem do Mladé Boleslavi měřila 2000 kilometrů. Letěli jsme ji dva dny tam a dva dny zpátky.“ Jean-Claude Faure po příletu obou historických letadel uznale pokyvoval hlavou. Prý tomu nevěřil. Francouzi vytáhli z hangáru i druhého caudrona a polikarpova, aby se po nebi mohly všechny stroje prohánět společně. „Počasí nám přálo, občas jsme se museli vyhýbat dešťovým přeháňkám, i když naše letecké brýle pár kapek schytaly. Byl to prostě nepopsatelný zážitek,“ dodává na závěr Vladimír Handlík.

Nazpátek pršelo, ale jinak byl šťastný
Do Francie se pan Handlík vydal z Mladé Boleslavi v neděli 17. června a přelet mu s devíti mezipřistáními trval 12 hodin. Na zpáteční cestě s větrem v zádech Caudron G3, který má cestovní rychlost 90 kilometrů v hodině, doletěl do Mladé Boleslavi po devíti hodinách a 22 minutách. Ačkoli zpáteční trasa byla časově kratší, přesto pro pilota nebyly poslední desítky kilometrů v otevřené kabině kvůli chladnému počasí prý tím pravým potěšením. Ale jinak prý větší zážitek nepoznal...

O prvním českém letadle čtěte v Nedělním Aha!



Přečtěte si

Kontakty

  • Telefon 9.00 – 17.00: 225 974 140
  • Telefon po 17.00: 225 974 164
  • Fax: 225 974 141

RSS kanály serveru ahaonline.cz lze užívat pouze pro osobní potřebu. Jakékoli další šíření obsahu ahaonline.cz je možné pouze s předchozím souhlasem jeho provozovatele.