Pohroma pro zahrady: NIČÍ TÚJE A OKRASNÉ DŘEVINY!

Krasec, kterého entomologové obdivují pro jeho kovově lesklé tělo s modrozeleným zabarvením, k nám byl zavlečen z Itálie. Ač se původně vyskystoval v Německu a Maďarsku. „Část u nás prodávaných tújí pochází z Toskánska, kde jsou tito brouci hojní. Když do stromků určených na export nakladou vajíčka, kamiony jejich potomstvo rozvezou po Evropě. Nedávno se objevil i ve Vídni a Budapešti,“ vysvětlil entomolog Lukáš Čížek (43).

Změnil jídelníček
Původně si krasec pochutnával na jalovci, ten ale z pastvin a luk téměř vymizel. Proto se brouk vrhl na túje, nepohrdne ani cypřišem. Podle odborníků je jen otázkou času, kdy se stane běžnou součástí naší přírody. Přednost dává oslabeným stromům, je ale schopen zničit celý zdravý plot – ze živého udělá mrtvý.
„Záleží, kolik brouků na ten plot zaútočí. Vybírá si túje na slunném a suchém místě. Mohl by z něj být v budoucnu problém hlavně ve větších městech, která fungují jako ohřívače krajiny. Klima je tam vždy o několik stupňů teplejší a to se tomuto škůdci líbí,“ uvedl Čížek.

Ochrana není, snad jen stín...
Před krascem není podle odborníků žádná účinná ochrana. Brouk vyhledává osluněná místa – nemá rád stín, proto mohou zahradníci zkusit zastínit kmeny. Žádné postřiky nemají smysl, protože stromům škodí larva, která užírá lýko vevnitř. Brouků, jimž dříve chutnal jalovec ve volné přírodě, a byli k nám zavlečeni, je více. Brzy zjistili, že v okrasných zahradách, a parcích roste potrava, která jim jalovec bohatě nahradí.

Máte ho doma?
Krasec má kovově lesklý štít, hlavu i krovky a měří kolem 1,5 centimetru. Je rychlý a obtížně se chytá. Samička naklade po spáření vajíčka do trhlinek na kůře. Z nich se vylíhnou larvy, které dva roky požírají stromek uvnitř. Pak se zakuklí, a když se z nich vylíhnou brouci, prožerou se ven. Zůstanou po nich jen oválné otvory (tzv. výletové), jimiž se dospělí jedinci vykousávají ven ze dřeva. Podle nich poznáte, že máte škůdce na zahradě. To už je ale pozdě. Dřeviny usychají a hnědnou. Jeho příbuzný krasec lipový zase dokáže zničit český národní strom.

Víte, že...
...krasec Lamprodila festiva byl zavlečen i do Ruska, a to díky sportu? Během příprav na zimní olympiádu v Soči v roce 2014 tam bylo vysazeno obrovské množství okrasných dřevin. Po olympiádě se tam brouk objevil poprvé. Stačilo pár let a teď je v Soči zcela běžný.

Slovenský tesařík
Kromě krasce Lamprodila festiva se přímo v Praze už objevil i tesařík Semanotus russicus, kterému túje také chutnají. Přitom ten se dosud nejblíže vyskytoval v rezervacích na Slovensku, kde je přísně chráněn.