Cachtají se ve vodě, stojí na ledu. Proč? Kachny nohy nezebou!
3 fotografie
Zebou vás nohy i v teple domova? To není vůbec nic proti kachnám a vodním ptákům. Teplota jejich končetin může být v zimě i nula stupňů. A vůbec jim to nevadí! Dokonce ani na ledu nepřimrznou!
Kachny se vesele máčí v chladné vodě a capou po ledu u hráze rybníka Bezdrev u Hluboké nad Vltavou. Člověku běhá mráz po zádech, ale opeřenci jsou v pohodě. „Anatomie kachní nohy funguje jako teplený výměník. Krev, která jde z těla, se z běžných 40 stupňů zchladí na téměř nulu. A zase naopak,“ vysvětluje Zdeněk Vermouzek, ředitel České ornitologické společnosti. Cévy, které vedou krev do nohou a ty, co ji vrací zpět do těla k sobě těsně přiléhají a díky složitému systému, se teplo vyměňuje přesně tak, jak kachna potřebuje.
Přimrznou málokdy
»Přijeďte, kachna nebo labuť tady přimrzla k ledu,« slyší často v zimních dnech strážníci. V drtivé většině případů však jde o planý poplach. Údajně přimrzlá labuť počká, až dojdou po ledu až k ní a pak frnkne. „Vodní ptáci sedávají na ledu běžně a nijak jim to nevadí,“ popisuje ornitolog. Přimrznout sice mohou, ale jen ve výjimečně. „Jde o situace, kdy v noci, extrémně rychle klesne teplota. Případně, když padá mrznoucí déšť a pták nebezpečí nezaznamená včas,“ dodává Vermouze.
Vyrábějí si bazének v ledu
Teploty klesají pod nulu, hladina se potáhne škraloupem ledu, ale místo, kde se cachtají kachny záhadně nezamrzá. Čím to je? Vodní ptáci jsou chytří. Když začne mrznout, stáhnou se blízko k sobě a nohami víří vodu okolo sebe a rozbíjejí miniaturní ledové krystaliky, aby nezamrzala. Vytvoří si tak svůj »bazének«. Pokud teploty klesnou tak nízko, že »ptačí ledoborec« přestane být efektivní, odletí hejno pryč. Nejlépe na tekoucí vodu.
Zima nevadí: Mazlíčky trápí sůl a chemie
Na zimu jsou dobře vybaveni i domácí mazlíčci. Kočky i psi, kteří běžně chodí ven, obrostou před zimou hustou srstí. Tuhá kůže na polštářcích tlapek je chrání dostatečně. „Zvíře, které žije především doma, bude choulostivější. Je třeba používat zdravý rozum a neposílat do sněhu kočku, která jinak ven vůbec nechodí,“ říká veterinářka Martina Načeradská. Pokud se ale dostanou do kontaktu se solí a další posypovou chemií, může je »spálit«.
Po procházce je tak třeba packy omýt a ošetřit krémem. Lidské krémy jsou nevhodné, zvíře je často olíže a to může způsobit zdravotní komplikace. „Existují speciální veterinární krémy, použít lze případně i kosmetickou vazelínu,“ doplňuje Načeradská.
3 fotografie
