Nevidomá Anička (23) si prožila peklo: Rodiče mě týrali a brali mi důchod!
Od narození rozpozná jen tmu, světlo a občas pár barev. Místo aby jí rodiče pomáhali, zažívala nejdříve od mámy bití a později od táty výčitky. Teď se snaží Anička (23) ze Šumperka postavit na vlastní nohy.
Anička jako dítě s handicapem potřebovala podporu od rodičů. Jenže ti se ke své dceři otočili zády. „Když mi byly čtyři roky, rodiče se rozvedli. Máma mě pak začala psychicky i fyzicky týrat,“ vypráví. Podrobnosti říct nechce, vzpomínky jsou stále příliš bolestné.
Bral jí důchod
Po třech letech u mámy šla do péče k tátovi. Ovšem ani tam to nevyhrála. „Nemohla jsem doma nic říct, nezajímala jsem je a pořád říkali, že si vše vymýšlím, i moji nemoc. Táta měl moji platební kartu, takže mi bral veškerý invalidní důchod a ostatní peníze,“ vzpomíná Anna, která dokonce musela brát i silná antidepresiva.
Nový start
Konflikty v rodině nepřestávaly, k tomu všemu Aničku otec začátkem září vyhodil z bytu. Nakonec se rozhodla nepřízni osudu postavit a najít si byt a práci. Šla do Prahy, kde jsou pro nevidomé lepší podmínky i možnosti uplatnění. „Hledání bylo těžké, protože jsem neměla vlastně žádné finance,“ říká. S nalezením bytu i brigády jí pomohla nakonec kamarádka z hlavního města, u níž teď přechodně bydlí. Brzy se už přestěhuje do vlastního bytu, který jí kamarádka pomohla najít.
Pomůžete nevidomé Aničce?
Nevidomá dívka má v současné době plný invalidní důchod a příspěvky na péči. Protože umí být soběstačná, dokázala si najít brigádu a kamarádka jí pomohla se sháněním malého bytu v Praze 7. „Chtěla bych poděkovat vedení tohoto obvodu a všem ostatním, kteří mi s bydlením pomáhali,“ děkuje Anna. Ta teď leží v nemocnici se zánětem slepého střeva a za pár dní se stěhuje do nového domova, který potřebuje alespoň částečně vybavit. Jenže z malých příjmů už Aničce nezbyly peníze. Chcete jí s vybavením pomoct? Můžete přispět jakoukoliv částku na transparentní účet 115-5420560277/0100.
