Počasí blázní! Vedro a blesky! | Ahaonline.cz

Registrace  |  Zapomenuté heslo

Deník Aha! na Facebooku

pátek 29. března 2024

Dnes je Velký pátek / Taťána, zítra Arnošt

Počasí blázní! Vedro a blesky!

Přes den si můžeme vychutnávat horko, zato večer přijdou opět bouřky.
Přes den si můžeme vychutnávat horko, zato večer přijdou opět bouřky. (Profimedia.cz)

PRAHA – Vedro a kroupy! Počasí jde z extrému do extrému. Přes den se paříme jako v tropech, večer nás vyděsí hromy a blesky a ráno nám zimou křehnou ruce. A o moc lepší to nebude ani v příštích dnech a týdnech. Užijeme si tedy pěkně nevyrovnané léto!

Bláznivé počasí nás má provázet nejméně do 10. července. Teplou frontu vystřídá studená, která přinese prudké ochlazení, po kterém se opět teploty rychle zvýší. Celý první prázdninový měsíc má být teplotně průměrný, očekává se spousta prudkých lijáků a časté bouřky. Nepočítejte tedy příliš s tím, že vyrazíte na pláž, vezmete si nějaké hezké čtení a užijete si spoustu venkovní zábavy.

Jak tedy bude?

Do konce června:
Teploty kolem 20 stupňů, oblačno, časté prudké přeháňky a bouřky.
Od 1. do 10.července:
Oblačno, stále poměrně deštivo, teploty však už vyšší, mezi 23 a 28 stupni, v závěru dekády i ke 30 stupňům.
Zbytek července:
Stále oblačno, za jasného počasí teploty přesáhnou třicítku, při podmračené obloze mohou klesnout i pod 18 stupňů.

  • Jak vzniká bouřka?

Může za to nestejnoměrné ohřívání zemského povrchu, kdy se například písek ohřívá rychleji než vodní hladina. „Jsou bouřky z tepla a bouřky frontální – ty jsou způsobené tím, že přicházející studený vzduch před sebou tlačí horký vzduch nahoru, ten se v určité výšce zkondenzuje a přijde bouřka. Podobný proces se odehrává na horách, kde teplý vzduch stoupá po masivu vzhůru, zkondenzuje a může přijít bouřka,“ řekl Karel Vašíček z Českého hydrometeorologického ústavu.

  • Jak se vytvářejí kroupy?

Čím je mrak větší a výš, tím silnější v něm proudí vzestupné a sestupné proudy a tím větší kroupy z něj padají. Kroupy jsou původně malé kapičky vody, které v mraku střídavě stoupají a klesají, mrznou a přitom se na ně nabalují a přimrzají další a další kapky. Kroupa spadne, když už je tak velká, že ji v sobě mrak neudrží. Vypadávající kroupy mají v průměru nejméně půl centimetru, největší známá kroupa spadla 3. září 1970 v americkém Kansasu, vážila 766 gramů a její obvod měl 44 centimetrů.

Přečtěte si

Kontakty

  • Telefon 9.00 – 17.00: 225 974 140
  • Telefon po 17.00: 225 974 164
  • Fax: 225 974 141

RSS kanály serveru ahaonline.cz lze užívat pouze pro osobní potřebu. Jakékoli další šíření obsahu ahaonline.cz je možné pouze s předchozím souhlasem jeho provozovatele.