Unikátní pražská výstava: Taťuldo, je mi 90! Jak šel čas s Hurvínkem a Spejblem?
Je mu 90 let a chodí do čtvrté třídy! Víte, o kom je řeč? Přeci o celebritě Hurvníkovi. Přestože stále zůstává ušatým nezbedou, stejně jako pan Spejbl, Mánička a paní Kateřina, se za dlouhé roky změnil. Jak vypadaly loutky, když se »narodily«, si můžete od včerejška prohlédnout na jedinečné výstavě Ať žije Hurvínek!
Místo narození: Plzeň
Hurvínek se »narodil« v plzeňské dílně řezbáře Gustava Noska (†87), jeho duchovním otcem byl Josef Skupa (†64). „Ten nejdřív ale vystupoval od roku 1920 v plzeňském Loutkovém divadle Feriálních osad s plešatým Spejblem. A až za šest let mu přivedl parťáka Hurvajze,“ řekla dramaturgyně pražského Divadla Spejbla a Hurvínka Denisa Kirschnerová. Původně neměl být Spejbl Hurvínkův taťulda, došlo k tomu postupně z jejich vzájemného vztahu na jevišti. Před 71 lety, 2. října 1945, Josef Skupa i s loutkami přesídlil do Prahy.
Víte, že...
...poprvé se Hurvínek objevil na prknech, která znamenají svět, 2. května 1926 ve hře Rudolfa Nešvery Počestný dům?
Má třetí hlas
Hurvínek nejprve promlouval ústy svého »táty« Josefa Skupy, v roce 1954 ho začal alternovat Miloš Kirschner (†69). Navázal na tradici, že Spejbla a Hurvínka mluví vždy stejný herec. Od roku 1974 se s ním střídal Martin Klásek (59), který se o osm let později definitivně stal jejich třetím a zatím posledním hlasem.
Rodina se rozrůstala postupně
Ke Spejblovi (1920) a Hurvínkovi (1926) přibyli v roce 1930 pes Žeryk a kamarádka Mánička. Vyřezal je také Gustav Nosek. Zpočátku Máničku mluvila herečka Anna Kreuzmannová (†95), po 2. světové válce Božena Weleková (†69) a v roce 1969 se Máničky ujala loutkoherečka Helena Štáchová (72). Mániččina babička paní Kateřina neboli bábinka byla vytvořena v roce 1971 speciálně pro Helenu Štáchovou.
Kde? Muzeum hlavního města Prahy, Na Florenci, Praha 1
Kdy? mimo pondělí 9.00 až 18.00, do 19. února 2017
Za kolik? 120 Kč, 50 Kč studenti a senioři, 200 Kč rodinné
Neměl jméno
Když začal Hurvínek vystupovat po boku pana Spejbla, neměl jméno. Říkalo se mu zdrobněle Spejblík, až v průběhu svého prvního roku byl »pokřtěn« na Hurvínka. Podle Skupova prohlášení jméno vymyslel člen divadla Karel Koval, ale není jisté kdy, protože slovo se objevuje už na Skupově kresbě z roku 1923. Jméno zřejmě nic neznamená, bylo vybráno jen pro svou libozvučnost.
Přišel o nohu
Za války v roce 1944 skončil Josef Skupa v rukou gestapa za moc odvážné hry. Když Němci v roce 1945 utíkali z Plzně, našel někdo na hromadě vyhozenou loutku Hurvínka bez nohy a vrátil ji Skupovi. Divadlo tak po válce mohlo pokračovat.
