Vesnička u Prahy: Hřbitov, kam se lidé bojí chodit!

I když pohřebiště, vzdálené jen pár kilometrů na západ od hlavního města, má pověst strašidelného místa, kam není radno chodit ve dne, natož v noci, »lovci duchů« s fotoaparáty tam podle místních často nocují ve spacáku na hrobech a čekají, aby mohli pořídit snímek něčeho nadpřirozeného.

Nenávist a smrt
Mezi milovníky tajemna vyvolává největší dohady sténání a nářek, který se údajně po nocích hřbitovem rozléhá. Pochází prý z hrdla hraběnky Barbary Dlauhovesky von Langendorf (†26), jejíž zámožný rod sídlil v 19. století v sousední Svrkyni. „Povídá se, že ji nemohli vystát nejen její poddaní, ale ani vlastní příbuzní. Zemřela podivnou smrtí, když se zřítila na koni ze skály u Velkých Přílep. Prý to nebyla náhoda, při honičce vjela do přichystané pasti,“ vyprávěl Aha! noutonický rodák Svatopluk Bartoš (72).

Kde je pohřbena?
Duch hraběnky prochází podle pověsti mezi hroby a nemůže spočinout. V rodové hrobce prý Barbara není vůbec pohřbena. Není jasné ani to, zda pomník hned za kostelem s několika náhrobními deskami je skutečně rodovou hrobkou.

Svatopluk Bartoš (72) se v Noutonicích narodil a prožil tam mládí „Chodili jsme s kamarády na pivo do Svrkyně a mluvili o hraběnce, protože odtamtud pocházela. Když jsme se pak za tmy vraceli z hospody, často jsme zašli na hřbitov a čekali, jestli neuslyšíme její nářek,“ vzpomínal muž, který už padesát let žije na Litoměřku. Často ale do rodné vesnice jezdí. A co si myslí o přízracích na místním hřbitově? „Kdo chce vidět a slyšet duchy, tak je vidí a slyší,“ pokrčil s úsměvem rameny.