Ministryně Marksová volá obce k odpovědnosti a hrozí pokutami: Byt musí dostat každý!
Nikdo by neměl zůstat proti své vůli na ulici či v ubytovně. Alespoň trochu slušné bydlení mu totiž už v druhé polovině příštího roku bude muset zajistit město či obec. Podle návrhu nového zákona o sociálním bydlení o něj bude moci zřejmě od října 2017 požádat až 680 tisíc lidí.
Už žádné kšeftování s chudobou či předražené hrůzné bydlení rodin s dětmi na ubytovnách. Po mnoha sporech se zrodil zákon o sociálním bydlení, který nyní sbírá připomínky a vláda ho projedná v říjnu či listopadu. „Je ostuda, že Česká republika ještě nemá zákon o sociálním bydlení,“ řekla nedávno na setkání s lidmi bez domova Michaela Marksová-Tominová (ČSSD).
680 tisíc žádostí?
Ministerstvo počítá s tím, že nárok získat sociální bydlení bude mít asi 680 tisíc lidí, z toho je téměř 167 tisíc dětí. Požádat totiž bude moci ten, kdo za bydlení platí neúnosně mnoho a nezbude mu na živobytí. A k tomu je nutné připočíst asi 118,5 tisíce lidí, kteří už střechu nad hlavou ztratili a žijí na ulici či v ubytovnách.
Strach z pokut
Obce děsí milionová pokuta, pokud zákonu nevyhoví. Uvažuje se tak o přechodném období, kdy ještě pár let bude mít obec na opatření sociálního bytu nikoliv půl roku, ale rok od chvíle, kdy žadateli vznikl nárok. A s pokutami to zpočátku také prý nemá být tak žhavé.
Současně se zákonem se zruší i doplatek na bydlení, tedy dávka, z níž žili »obchodníci s chudobou« na ubytovnách. Omezí se i skupina lidí s nárokem na příspěvek na bydlení.
Komu má zákon pomoci
*lidem v sociálně vyloučených lokalitách
*osobám žijícím v nevyhovujících podmínkách
*těm, kteří odcházejí z ústavní péče
*handicapovaným
*seniorům
*neúplným rodinám, kterým hrozí ztráta bydlení
*rodinám s nízkými příjmy nebo nemocnými dětmi
*příjemcům dávek na bydlení
*nezaměstnaným
*dlouhodobě nemocným
Tři stupně bydlení:
1. Krizové bydlení
První stupeň, určený pro lidi bez domova či v ohrožení života. Zajistit ho mají azylové domy a rodiny tu zůstanou nejdéle půl roku, než jim obce přidělí sociální bydlení.
2. Sociální byty
Jednodušší běžné městské byty, určené pro rodiny s dětmi, které ztratily střechu nad hlavou. Povinně sem bude docházet sociální pracovník.
3. Dostupné bydlení.
Běžný byt s nájmem nižším než komerčním, hlavně pro seniory, postižené rodiny s dětmi, samoživitelky apod. Jeho velikost bude záležet na počtu členů domácnosti.
Kdo může žádat
Podmínkou je, aby za nájem včetně služeb a energií platil 40 a více procent čistých příjmů a nezbude víc než 1,6násobek životního minima (u jednotlivce asi 5,5 tisíce korun a u čtyřčlenné rodiny přes 15 tisíc korun). Takových domácností je v Česku více než 13 procent. Žadatel se obrátí na úřad práce a ten mu dá potvrzení pro obec. Ta na opatření bydlení bude mít půl roku (v přechodném období zřejmě až rok).
Délka smlouvy
Nájemníci by smlouvu podepisovali na dva roky s možností prodloužení. Senioři a postižení by dostali smlouvu na neurčito.
Výše nájmu
Přesnou výši sociálního nájmu v dané obci určí vládní vyhláška, zákon stanoví, že musí být nižší než tržní nájemné v daném místě.
Kdo ztrácí nárok
Lidé, kteří se přehoupnou přes mez chudoby nebo neplatí nájem, nemají zaměstnání či nejsou registrováni na úřadu práce (výjimkou např. senioři).
Vím, že to je laciné vtipkování, ale tady to přímo bije do očí.
