100 let od změny času: Hodiny posunujeme kvůli válce!

S letním časem je to jako na houpačce. Hlavním argumentem PRO byly vždy úspory. I proto v roce 1916 válečné mocnosti zaváděly jedna za druhou letní čas, aby ušetřily zbytečně prosvícenou elektřinu. Jenže válka skončila a s ní u většiny zemí i touha přeřizovat si dvakrát ročně hodinky. Nápad tak znovu oprášila i u nás až 2. světová válka. Jenže poté vzal opět zasvé a znovu se začal zavádět kvůli energetické krizi 70. let. Nyní je letní čas s českou kotlinou spjat bez přerušení od roku 1979.

Pro odpůrce jde o nesmyslné nařízení. „Tím, že lpíme na tom, co bylo za války, jsme vlastně stále ve válečném stavu. Pokud to někdo podporuje, tak se k tomu hlásí,“ prohlásil Zdeněk Kolíbal ze sdružení Čas pro Evropu. „Proč se mám za ty roky něčemu přizpůsobovat? Jestli se každý rok přizpůsobuji 14 dní, tak to už je v Česku dohromady tři roky přizpůsobování. Je to určitý teror z plezíru, že může někdo lidem poroučet, kdy se musí vstávat,“ dodal odpůrce.

V Česku platnost letního času udržuje Evropská unie, která vzhledem k neexistenci studie o jeho výrazné škodlivosti odmítá zrušení sto let fungujícího »vynálezu«.

Co je letní čas?

Jedná se o úpravu času, kdy dané území nepoužívá v letních měsících čas svého pásma, ale o hodinu posunutý dopředu. Pravé poledne tak máme místo ve 12:00 středoevropského času až ve 13:00 LETNÍHO času. Trvale se u nás používá od roku 1979, od roku 1996 začíná v Česku poslední neděli v březnu (po 1:59 skočí ručička na 3:00) a končí poslední neděli v říjnu (po 2:59 skočí ručička na 2:00).

Vnutili nám ho Němci

O zavedení letního času sice nezávisle na sobě uvažovala celá Evropa, nám ho ale v roce 1916 vnutil tehdejší německý válečný spojenec. Nehodilo se mu, aby rakouský soused s prací končil o hodinu dříve. I pojem letní čas (Sommerzeit) pochází z němčiny.