Maličký Kamil z kojeňáku: Měl zemřít, ale už se usmívá!

Když zdravotní sestra Petra v mosteckém kojeneckém ústavu maličkého Kamila (4 týdny) obléká a usmívá se na něj, i na jeho obličejíčku se objeví náznak úsměvu. Stačilo však strašně málo a nemusel tu vůbec být. To, že žije, je dílem obrovské náhody, štěstí a lékařského zázraku.

Chlapečka našel začátkem března posunovač na lounském nádraží v plátěné tašce v křoví. Dvoudenní miminko se podařilo lékařům zachránit. Podle jména, které bylo v ten den v kalendáři, mu sestřičky v nemocnici začaly říkat Kamil. Před necelým týdnem už mohl z nemocnice pryč.
Útočiště našel v mosteckém kojeneckém ústavu. A v kouzelně renovovaném zařízení plném slunce, barev a laskavých »tet« skvěle prospívá. Za pět dní už přibral čtvrt kila, skoro nepláče a pomalu, ale jistě se začíná na svět usmívat. Na střídačku se o něj starají tři zdravotní sestřičky.

Z Petry, která ho spolu s několika dalšími kojenci měla v péči včera, nespustil oči ani na vteřinu. Hlavičku za ní otáčel tak usilovně, že to chvílemi vypadalo, že si ji ukroutí. „V tuto chvíli je Kamil naše nejmladší dítě. Je moc hodný,“ chválila ho Petra.

A jak teď vypadá život droboučkého dítěte, kterého se kdosi zbavil tím nejhorším možným způsobem? „První krmení mlékem je kolem půl páté ráno, pak si odříhne, přebalíme ho a ještě dospává. Kolem osmé je druhé krmení, následuje mytí, přebalení, převlečení do denního oblečení a zase jde spát, tentokrát do kočárku na zakrytou terasu. V kočárku spí i odpoledne, kolem sedmé večer se koupe a pak jde spát. Poslední krmení je v noci mezi jedenáctou a půl dvanáctou,“ popisuje Kamilův denní režim vrchní sestra.

Další Kamilův život, stejně jako jeho definitivní jméno a příjmení, je zatím ve hvězdách. Pokud se o něj do začátku května, kdy uplyne zákonná lhůta, nikdo nepřihlásí, najde zřejmě velmi rychle domov v rodině, pro kterou představuje 3,5 kila jeho váhy splněný sen. Tomu, že by se v člověku, který nemluvně odsoudil ke kruté smrti hlady a zimou, hnulo svědomí, zatím nic nenasvědčuje. Včera, kdy byl v kojeneckém ústavu návštěvní den, se po malém Kamilovi nikdo neptal…