Unikátní výstava v Mělníku - Babi, co jsou necky? Jak se pečovalo o děti v 19. století a nyní...

Dnešní miminka si žijí jako v ráji a je jim poskytována přímo vědecká péče. A babičky už jim jen mohou vyprávět, jaké to bylo, když je jejich maminky ještě koupaly v neckách a jaké pověry a babské rady je ovlivňovaly. Miminka se nesměla stříhat, koupala se v mléce a utahovala se do povijanu tak pevně, že se ani nemohla hnout. Nevěříte? Život dětí v minulosti zcela věrně mapuje výstava Mami, budeš babičkou..., která se až do 28. 6. koná v Regionálním muzeu v Mělníku.

Děti v 19. století

• Téměř čtvrtina jich umřela do jednoho roku věku.
• Nejvíce je zabíjel černý kašel.
• Rodičům vykaly.
• Koupaly se jen v sobotu.
• 10 procent se jich rodilo mimo manželství.
• Před jídlem se modlily.
• Každou neděli chodily do kostela.
• Chudé děti pomáhaly doma s pasením hus, hlídáním sourozenců, sbíráním klásků na poli, domácími pracemi.
• Dívky z bohatých rodin se učily vést domácnost, učily se jazyky a hře na piano a věnovaly se charitě.
• Synové boháčů jezdili na koni, šermovali a učili se spravovat panství.
• Nejstarší synové dědili, prostřední šli do armády a nejmladší do kláštera.

Děti v 21. století

• Jednoho roku se nedožije pouze 0,3 procenta dětí.
• Dnes děti nejčastěji umírají na vrozené vady.
• Rodičům tykají i nadávají.
• Koupou se klidně dvakrát denně.
• U jídla sledují televizi a čtou si.
• Chodí do kina, aquaparků, kroužků.
• Dnešní děti studují a cestují do zahraničí.
• Rodí se i pomocí umělého oplodnění.

Od porodních bab k pokojíčkům

Krušný život měly až do konce 19. století na vesnici po porodu šestinedělky. Spolu s dítětem musely čerstvé maminky spát v odděleném koutě pokoje, kde k nim mohly jen porodní báby nebo kmotry. Muži měli přístup zakázán. Dnes už má i nejmenší špunt často svůj vlastní pokojík zařízený nábytkem přesně na míru. Pokojík s postýlkou, přebalovací komodou, skříní a několika doplňky vyjde i na 50 tisíc korun. Takto to vypadá například v dětském pokojíku v domě zpěváka Karla Gotta.

Jedny boty dříve vystačily i pro více dětí

Botičky pro nejmenší byly na venkově vzácnost. V městských rodinách už se ale nosily jako samozřejmost. Jedny na léto a jedny na zimu. Ovšem šlo o ručně vyráběné kožené boty, které byly takřka nezničitelné. Dnešní batolata mají k dispozici nepřeberné množství botiček. Maminky jsou při výběru obuvi obezřetné a kladou důraz hlavně na dobrý vývoj dětské nožky.

Zásypy vystřídaly ubrousky

S hygienou to bylo v historii složité. Největší vymožeností pro miminka bylo mýdlo, zásyp a také prací prášek, který ne každý používal. Ještě na počátku 20. století totiž nebylo úplně běžné, že se látkové plenky po každém použití praly. Maminky je často jen nechaly uschnout a pak je znovu použily! Dnešní děti mohou být opečovávány kosmetikou luxusních značek. K dostání tak jsou mandlové krémy, oleje, šampon i kondicionéry pro miminka, vlhčené ubrousky z biobavlny, krémy proti opruzeninám, zubní gely s bylinkami nebo bioplenky s čajovníkem!

Chrastítko přežije vše

Historie dudlíku je úzce spjata s historií chrastítka, protože obě věci měly za úkol dítě utišit. Chrastítka se v nejstarších dobách vyráběla z klacíků, zubů nebo lastur. Některá chrastítka byla vyrobena s rukojetí z hladkého kamene nebo kosti, kterou bylo možné dudlat. Jako dudlík se v minulosti používal kousek cukru upevněný na klacku a přetažený kusem látky nebo hadřík napuštěný v mléce či brandy! Moderní chrastítka se vyrábějí z přísně testovaných materiálů. Různé tvary a barvy chrastítka podněcují zájem dítěte o poznávání a hru a podporují jeho psychický i fyzický vývoj.

Kojné už jsou dávno minulostí

První umělá dětská výživa se objevila už v roce 1870 a vyráběla ji firma Nestlé. Až do počátku 20. století také bylo běžné, že ženy z vyšších kruhů odmítaly kojit. Miminko proto měla na starosti kojná, která za svou práci dostávala plat. Ve čtyřicátých letech byly moderní plechovky s kondenzovaným mlékem až z Ameriky. Dnes se fi rmy předhánějí ve výrobě stravy pro nejmenší. K dostání jsou kojenecká mléka pro citlivé i alergické děti, mléka proti ublinkávání, ovocné kaše a nejrůznější ovocné i zeleninové přesnídávky s masem. Hitem jsou i sušenky pro nejmenší.

Ach, ty pověry...

• Ještě v 19. století lidé na vesnicích věřili, že miminku se nesmí do jednoho roku stříhat vlásky ani nehty, protože by se tím dítěti zkracoval život. Maminky tak dětem nehty musely ukusovat!
• Věřilo se, že po porodu je žena nečistá a může přinášet neštěstí. Nemohla na pole, aby kroupy nezničily úrodu, nebo ke studni, aby voda nevyschla.
• Děti se vyhazovaly do vzduchu, aby byly nebojácné.
• Koupaly se v mléce, aby byly krásné.
• Pokud dítěti nejdříve vyrostly dolní řezáky, bylo to znamení, že bude dlouho žít.
• Pokud vyrostly nejprve horní řezáky, znamenalo to, že zuby stahují dítě rovnou do hrobu.
• Spalo-li dítě s pěstičkami sevřenými, říkalo se, že bude lakomé. Pokud mělo dlaň otevřenou, mělo být v budoucnu štědré.
• Děti se hned po narození pořádně utáhly do povijanu, aby nemohly hýbat ručkama a nohama. Jinak hrozilo, že jim ruce i nohy vyrostou křivé.