Ve třech letech měla rakovinu dělohy! Teď čeká na nové srdce

Terezka Dvořáková (18) je už padesátým pacientem v Česku, jemuž pomáhá žít mechanické srdce – zařízení, které nahrazuje funkci vážně poškozeného biologického srdce. Terezka by bez jeho pomoci zemřela… Specialisté v pražském IKEMu ji tak sice nevyléčí, ale pomohou Terezce překonat dobu, než se pro ni najde vhodné srdce k transplantaci. Ještě v roce 1997 přitom mohli lékaři transplantací pomoci 65 těžce nemocným pacientům ročně, loni už jen 35. Je totiž nedostatek vhodných srdcí od zemřelých dárců.

Tereza Dvořáková (18): Bojuj, držíme ti palce!

Životní zkoušky, jimiž prochází teprve osmnáctiletá Terezka, která by měla randit a ne ležet v nemocnici a bojovat o holý život, vžene slzy do očí každému. Ve třech letech u ní lékaři objevili nádor dělohy a děložního hrdla s metastázami. Od té doby se Terezka snaží krutý osud ze všech sil porazit…

„Nádor dělohy se objevil ve chvíli, kdy už Terezka měla metastázy do plic a mízních uzlin,“ popisuje její maminka s tím, že se rok léčila na onkologii v pražském Motole, kde byla i operována. Další roky pak byla celkem v pořádku – rakovinu porazila!

„Nicméně po chemoterapiích se jí začala zhoršovat činnost srdce a stav byl bohužel stále horší,“ říká máma, jejíž dcera už tři měsíce leží na kardiologii v IKEMu a při životě ji drží mechanické srdce.
„Prošly jsme už snad všechna oddělení, dcera ležela na koronární jednotce, potom jsme byly na klinice resuscitace. Na umělé srdce je napojena měsíc,“ dodává maminka a doufá, že se co nejdříve najde vhodné srdíčko a Terezka bude moct podstoupit transplantaci.

Markéta Filippová (34): Srdce jí zničila chřipka!

Jen kvůli komplikacím špatně léčené chřipky přišla o své srdce Markéta Filippová (34) z Domažlic. „Lékaři mi řekli, že nejsou potřeba žádné léky, jen ji stačí vyležet. Zároveň mě chytil zub a museli mě operovat. Po operaci mě nemohli probrat z narkózy, a tak zjistili, že mám něco se srdíčkem – prodělala jsem zánět srdečního svalu,“ začíná vyprávět Markéta.

„Můj stav se začal zhoršovat po osmi letech, zpočátku jsem brala léky a neměla výrazné problémy,“ popisuje Markétka, která se nejdříve léčila v Plzni, pak v pražské všeobecné nemocnici, až skončila v IKEMu.

„Dostala jsem se sem po dvanácti letech, a to tak, že jsem napsala v pátek v deset hodin večer email panu profesoru Pirkovi, který v pondělí ráno odpověděl a pozval mě na vyšetření. To bylo po čtrnácti dnech v úterý a ve čtvrtek mi řekl, že mě musí operovat, napojit na umělé srdce, jinak nepřežiju,“ popisuje Markéta a dodává: „Bylo půl osmé večer, když mi řekli, že mi už nefungují játra a ledviny. Bylo mi špatně, neměla jsem ze zákroku ani strach.“

Šok prožila až ve chvíli, kdy se probudila po operaci. „Byla jsem napojená na ohromnou bednu a všude kolem mě to tikalo, nejdřív jsem měla strach z toho, co když se umělé srdce zastaví,“ popisuje Markéta s tím, že paradoxně ještě větší nervy měla po úspěšné transplantaci. „Nebyla jsem na nic připojená, nic mě nejistilo,“ usmívá se dnes Markétka, která byla na mechanické srdce napojena šedesát dnů. Dnes je rok a čtvrt po transplantaci a s manželem plánují miminko.

Nejsou srdíčka!

Pomocí mechanického srdce dokážou lékaři zachránit i nemocné, kteří by jinak byli odsouzeni k smrti – dokážou překlenout dobu, než se najde vhodné srdce k transplantaci.
„Vzhledem k prodloužení čekací doby na transplantaci se třicet procent pacientů nového srdce nedočkalo a umíralo na čekací listině,“ říká prof. MUDr. Jan Pirk, DrSc. „Poté, co jsme zavedli mechanickou srdeční podporu, se tak pouze dvanáct procent pacientů nedočká transplantace.“

Proč je málo srdcí k transplantaci? „Pozitivní důvod je ten, že záchranná služba má lepší vybavení a více lidí zachrání,“ uvádí prof. Pirk. Problémem je ale přístup nemocnic, které připravují dárce. Po ostravské kauze z konce 90. let, kdy údajně dárce na operačním stole začal dýchat, se totiž lékaři odběrů orgánů obávají… V současné době čeká na transplantaci srdce v Praze 37 a v Brně 25 těžce nemocných.

Jak funguje umělý sval?

Umělé srdce má dvě části, které zůstávají vně těla pacienta. Je to jednak přímo vlastní umělé srdce určené k jednomu použití – umělé srdeční komory a kanyly, jejichž pomocí jsou komory připojeny k vlastnímu srdci nemocného. Druhou částí je řídicí jednotka, která se používá opakovaně.

1. Umělá komůrka pro pravou část srdce odebírá krev z pravé síně srdce pacienta a vrací krev do plicnice, která odvádí krev do plic, kde dochází k jejímu okysličování.
2. Umělá komůrka pro levou komoru odebírá kanylou krev z hrotu levé srdeční komory pacienta a vrací ji do aorty, cévy, která zásobuje okysličenou krví celé tělo.
3. V tvrdé skořápce umělých srdečních komor je vak, který je stlačován a tím vypuzuje krev do těla, stejně jako to dělá zdravé srdíčko.