Slavný plastický chirurg Jan Měšťák: »Balony« už neletí! Ženy si dnes prsa spíše zmenšují

PRAHA – „Žena nemusí být krásná a přitom z ní vyzařuje něco, co vás tak chytí, že ji považujete za hvězdu. Pak jsou jiné, velice krásné dívky, ale nic vám neřeknou,“ popisuje ženskou krásu přední český plastický chirurg docent Jan Měšťák (62).
„Žena nemusí být krásná a přitom z ní vyzařuje něco, co vás tak chytí, že ji považujete za hvězdu. Pak jsou jiné, velice krásné dívky, ale nic vám neřeknou,“ popisuje ženskou krásu přední český plastický chirurg docent Jan Měšťák (62). Porotce soutěže Miss ČR a slavný operatér, do jehož péče se svěřují špičky českého showbyznysu jako Leona Machálková, Petra Janů či Zuzana Bubílková, by prý ale do sebe kolegu plastického chirurga říznout nenechal. Sám se už ovšem operoval několikrát…
Nejen prsa a nosy…
„Lidé si představují, že plastická chirurgie je jen estetická chirurgie, že děláme pouze nové nosy, obličeje a prsa. Jiní si myslí, že léčíme jen popáleniny a našíváme oddělené končetiny úrazem,“ říká docent Měšťák. Plastický chirurg však řeší mnohem více problémů. „Léčíme třeba vrozené vady genitálu, obličejové rozštěpy u dětí, ale i během života získané vady jako nádorová onemocnění. Třeba prsu u žen, kdy se prs postižený rakovinou musí odstranit a plastický chirurg ho znovu vytvoří,“ popisuje docent Měšťák s tím, že souměrná a plnější prsa a rovné nosy jsou až na konci všech operací, na nichž by se měl plastický chirurg podílet.
Operujeme i miminka!
Na operačním stole míval docent Měšťák i jen několikatýdenní miminka. „Rozštěpy rtu se operují ve třech až šesti měsících, rozštěpy patra zhruba v roce života dítěte,“ ukazuje na velmi složité operace, při nichž jde o životy malých pacientů, a na kterých se musí podílet týmy lékařů různých odborností.
Léčíme i rakovinu!
Na pražské klinice plastické chirurgie ve Fakultní nemocnici Na Bulovce spoluzaložil Centrum komplexní chirurgické péče o ženy s onemocněním prsu. „Jsme jediní v republice, kde je při operaci prsu účasten chirurg všeobecný, onkochirurg i plastický chirurg, který může provést okamžitě rekonstrukci odoperovaného prsu. Samozřejmě, pokud to dovolí onkolog a závažnost onemocnění,“ popisuje. „Když se plánuje chemoterapie, tak se většinou dává rok, dva odklad. Máme ale i pacientky, pro které bylo znovuvytvoření prsu prospěšné, i když onkolog byl proti. Mladá žena, u níž nádor byl již pokročilý a žádný odborník operaci nedoporučil, mi řekla, že nechce dál žít, pokud jí neuděláme nový prs. Zavolal jsem na etickou komisi lékařské komory, kde pro ni doporučili psychiatrické vyšetření, které nutnost operace potvrdilo. Žena žila čtyři roky zcela šťastným životem a teprve po osmi letech rakovině podlehla,“ uvádí docent Měšťák.
Změnit obličej zločince?
Zručný plastický chirurg dokáže s obličejem udělat cokoliv. „Možné je třeba posunutí nadočnicových oblouků. Zvětšit či zmenšit bradu, nos,“ popisuje různé možnosti docent Měšťák. A co třeba změnit obličej hledaného zločince k nepoznání, jak to známe z filmů? Pro české lékaře by taková operace problémem prý nebyla. „Nedovedu si ale představit, že by u nás bylo pracoviště, které by změnilo identitu člověka v naprosté tajnosti. Ano, třeba transsexuály operativně měníme, ale jsou komise, které vše musí schválit.“
Hezká prsa neoperuju!
„Představte si, že sem chodí spousty žen, které mají malé asymetrie prsů nebo mají hezká prsa a chtějí je zvětšit. Takovým pacientkám operaci rozmlouvám. Uděláte jim trošku větší prsa, ale budou s jizvami. Stejně odmítám dát implantáty ženě s vyvinutými prsy,“ říká docent Měšťák. „Na druhou stranu odmítám názor, že ženy, které podstupují plastické operace, jsou marnotratné a malicherné. Zrovna před týdnem tady byla pacientka, které jsme zmenšovali prsa a upravovali je tak, aby je měla symetrické. Tady seděla a plakala, že nepoznala od narození syna větší štěstí než tuto operaci. Jindy přijde skoro sedmdesátiletá dáma a chce udělat jiný nos, protože jí máma v pubertě řekla, že má nos, s nímž se nikdy nevdá. Přitom má krásné manželství, vnoučata, ale rozhodla se, že se hrbolku na nosu chce zbavit. A je konečně šťastná.“
Teď frčí přirozenost!
„V současné době rapidně klesá poptávka žen po extravagancích, ženy chtějí přirozená prsa. Ale i když chtějí větší prsa, mají u mě smůlu, posílám je jinam. Dělám vždycky přirozená, nesmí být poznat, že mají implantáty, to je pro mě zásadou,“ uvádí docent Měšťák a dodává, že nyní je naopak velký zájem žen o liposukci. „Zejména v místech, kde žádná dieta nebo sport nepomáhá. Dále chtějí ženy menší nosy, upravit oční víčka, povadlý obličej a stále častější jsou žádosti o zmenšení prsou.“
Nová prsa pro miss?
Otázka, zda mají dívky, které bojují o titul Miss, podstupovat plastické operace, je prý složitá. „Pomocí implantátů si zvětšují prsa zejména Venezuelanky. Nemyslím, že je to úplně v pořádku. Ale pokud je velice krásná dívka se všemi atributy krásy, a má vrozenou asymetrii prsů, proč by se jí ten druhý prs nezvětšil. Stejně, když je plochá a přitom krásná, proč jí lehounce prsy neupravit. Když však vidím v konkursech ty »balony«, s nimiž se dívky přijdou ukázat, jsem zásadně proti. To už je nepřirozenost,“ říká odborník na krásu.
Operuji se sám!
Zajde občas plastický chirurg ke kolegovi a poprosí o operaci? „Ne! Sám jsem si operoval několikrát bradavičku nebo mateřské znamínko a někdy bez umrtvení sešíval menší ránu, abych věděl, kde až je mez bolestivosti, kterou člověk snese. Nebo když mi nechtěli píchnout injekci do kolena, tak jsem si ji píchnul sám. V životě bych ale nešel na plastickou operaci, ne protože bych se bál, ale myslím si, že mužskej je nějakým způsobem rostlej a takový má zůstat. Znám kolegy, kteří podstoupili plastickou operaci, žádného jsem však zatím neoperoval. Zato kolegyně plastické chiruržky, ty jsem na stole už měl,“ směje se docent Měšťák.
Doc. MUDr. Jan Měšťák, CSc.
Je přednostou kliniky plastické chirurgie 1. lékařské fakulty UK a spolumajitelem Soukromé kliniky plastické chirurgie Esthé.
Než začal studovat medicínu, vyučil se jemným mechanikem. „Poznal jsem spousty nesmírně vzdělaných lidí mezi instalatéry, elektrikáři, kam se hrabeme my, lékaři. Když někdo nosí bílý plášť neznamená to, že se může chovat jako Bůh. Bohové jsou zcela jinde,“ říká táta tří dětí Martiny (32), Ondřeje (26) a Terezky (9). S druhou, o třiadvacet let mladší manželkou Soňou, také lékařkou, se poznal v době, kdy byl rozvedený a spoluvychovával dospívající děti. Miluje sport, jako dvacetiletý hrál vrcholově volejbal a byl v širší nominaci na olympiádu v Tokiu.