Oplakávané miminko Kamby: Takhle by si žilo
Dalo by se říct, že mláďata goril si žijí jako v bavlnce. Bezmála do tří let se od matky nevzdálí na víc než pár metrů, maminka se jim stará o potravu, nocleh i bezpečí. Stejná situace panuje i u zvířat chovaných v zajetí. Jaký život by tedy čekal mládě Kamby, kdyby nejsledovanější porod posledních měsíců proběhl tak, jak si všichni přáli?
Kdyby osud nebyl tak krutý...
Bez maminky ani ránu!
Během prvních pěti měsíců života by bylo mládě v neustálém kontaktu s matkou. Většinu dne by trávilo sáním z matčiných prsů, rozvalené na matčiných zádech nebo zavěšené na jejím krku.
Pořád by jedlo
Během prvních měsíců života by se mládě nejraději pořád ládovalo mateřským mlékem, v průměru jednou za hodinu.
První samostatné kroky
Asi po pěti měsících by se mládě odvážilo pustit matčina těla. Daleko by ale neuteklo, stále by se zdržovalo maximálně pár metrů od maminky. Až po roce by si trouflo na první delší výlet.
Za dva roky první útěk
Přibližně po třiceti měsících by mládě přestalo trávit s matkou tolik času a více než polovinu dne by se bavilo samo. Po třech letech by přestalo úplně sdílet společné hnízdo s matkou.
Co o gorilách možná nevíte?
-
Používají nástroje
Před dvěma lety tým vědců pozoroval, jaké nástroje gorily ve volné přírodě používají. Zahlédli tak samici, která používala klacek na zjištění hloubky vody, když přecházela mokřad, i gorilu, která využívala strom jako most. Další opice využívala kmen stromu jako oporu během zkoumání dna říčky. -
Domlouvají se posunky
Ke vzájemnému dorozumívání používají gorily širokou škálu výrazů tváře, tělesnou gestikulaci a hlasové projevy. Mezi ty patří mručení, kňučení, poplašený štěkot i rachotivé zvuky vyjadřující uspokojení. -
Téměř nepijí
Vidět v přírodě gorilu pít není jednoduché. Oni totiž téměř nepijí. Obvykle jim stačí voda obsažená v rostlinné potravě. Ve velkých vedrech ale k řece nebo tůni chtě nechtě zamíří. -
Na rozdíl od lidí neexistuje, že by si gorila po porodu jednoho mláděte mohla pořídit druhé.
Teprve poté, co první mládě opustí rodné hnízdo (tj. přibližně ve třech letech věku), začne samice znovu ovulovat a může opět zabřeznout. -
Samci někdy zabíjejí mláďata
V momentě, kdy ve skupině převezme velení nový samec, zabije všechna mláďata. Cílem jeho jednání je, aby samice mohly dříve zabřeznout a geny nového vůdce se tak co nejrychleji uplatnily. -
Dvojčata jsou raritou
Samice obvykle rodí jen jedno mládě, které po narození váží přibližně dva kilogramy. Dvojčata jsou opravdu raritou. I v takovém případě se ale o mláďata vzorně stará jejich matka i všechny další samice v tlupě. -
Věčně bojují o páření
Pokud má samec naději na páření, zůstane v tlupě. Pokud ne, odloučí se a žije samotářsky. Zároveň ale neustále hlídá ostatní tlupy a snaží se odlákat samice. O ty se velmi často strhnou půtky, při kterých jsou zabíjena mláďata. Jejich zabíjením se samotářský samec snaží samici dokázat, že stávající vůdce tlupy není schopný se o ně postarat. -
Mají velikánský mozek
Gorily mají stejně jako ostatní lidoopi zploštělý obličej, chápavé ruce a nohy, dobře vyvinuté čelisti a těsně u sebe situované nosní otvory. Jejich prsty jsou zakončeny plochými nehty. Typický je pro gorily velký a složitý mozek. Gorily také velmi dobře vidí a je dokázáno, že barevně. -
Mistři v zastrašování
Gorily žijí ve skupinách, které vždy vede nejsilnější samec. Dominantní samec dokáže sjednat v tlupě velice rychle pořádek. Než se pustí do boje, snaží se protivníkovi nahnat strach. Buší se plochou dlaní do hrudi, tluče klackem o zem, trhá listí a hází listí nebo ukazuje zuby. Součástí zastrašovací taktiky je také ohlušující řev. -
Každý večer mají novou postel
V zoo gorily uléhají každý den na stejném místě, což je oproti volné přírodě obrovský rozdíl. Tam tlupa přespává každý den někde jinde, místo určuje vedoucí samec. Mimo zajetí si členové gorilí rodiny na noc stavějí vždy nová hnízda, v nichž přespí. Ta mohou být na zemi nebo ve větvích nízkých stromů.
15.4.2007
