Astma nejčastěji postihuje děti

Co je ale astma a proč se najednou nemůžeme nadechnout? „Jde o chronické zánětlivé onemocnění dýchacích cest. Projevuje se tím, že se průdušky stáhnou a člověk se začíná dusit,“ vysvětluje profesor Jiří Homolka.

Astma zpočátku nemusí nemocného nijak omezovat. Pociťovat ho může pouze v období, které nepřeje alergikům, tedy nejvíce na jaře a v létě. Jen se mu hůře dýchá. „Až astmatický záchvat může být prvním příznakem onemocnění,“ popisuje profesor Homolka.

Alergici totiž patří nejčastěji mezi astmatiky. „Ačkoli alergiky třeba rýma nebo pálení očí příliš netrápí, měli by se nechat vyšetřit. K alergické rýmě se může časem přidat astma. Současné období, tedy podzim a zima je nejvhodnější čas k provedení vyšetření,“ radí profesor Homolka. Ke vzniku astmatu u dětí vede i vrozená dispozice. Pokud maminka nebo tatínek byli astmatici, je pravděpodobné, že se onemocnění projeví i u jejich dítěte.

„Může být ale i jiná cesta, a to u dospělých astmatiků. Člověk trpí na opakované záněty průdušek, ne vždy je zcela vyléčí a během doby začne být přecitlivělý na bakterie, které má v těle. Na rozdíl od prvního případu, kdy se alergenů, tedy látek, které astmatický záchvat spustí, nadýchá ze zevního prostředí,“ vysvětluje profesor Homolka. Zatímco děti se během puberty často astmatu zbaví, pokud se objeví u dospělého, jde o celoživotní chorobu.

Nemocný, v jehož těle přetrvává chronický zánět, nemusí mít žádné problémy až do doby, než se objeví nějaký spouštěč. Tím může být zima, znečištěné ovzduší, cigaretový kouř, pes nebo kočka v bytě, kam přijde na návštěvu, stres nebo zvýšená námaha. „Proto je nutné dbát rady lékaře a pravidelně užívat léky, které jsou základem léčby,“ upozorňuje profesor Homolka.

Jak se nemoc ohlásí?

„První projevy astmatu se obvykle objeví jako náhlá dušnost s obtížným výdechem. Je slyšet sípavý nebo hvízdavý zvuk, připojí se tlak na prsou, lapání po vzduchu. Provází je úzkost a strach z pocitu možného udušení,“ popisuje profesor Jiří Homolka s tím, že trvá několik minut. Ve vážných případech musí být nemocný převezen do nemocnice, protože by se mohl udusit. K méně nápadným projevům astmatu patří:
● Kašel. Drážděné dýchací cesty se organizmus kašlem snaží očistit. Bývá obvykle suchý. Záchvatovitý kašel je často prvním příznakem astmatu.
● Tlak na hrudi. Při ztíženému výdechu musí plíce překonávat vysoký odpor. Zadržuje se v nich vzduch. Plíce se napínají a vzniká pocit tlaku na hrudníku.
● Dušnost. Je pocit nedostatku vzduchu, při němž se člověk snaží neúspěšně nadechnout. Nejčastěji pacienty popisovaná jako tíseň, kdy je člověk pod vodou, nad sebou má deset metrů vodního sloupce a už se potřebuje nadechnout.
● Hvízdavé dýchání. Při nádechu se dýchací cesty přirozeně rozšiřují. Výdech je naopak zužuje. Kvůli otoku sliznice proudí vzduch úzkou štěrbinou jako v píšťalce. Každý výdech provází hvízdání.

Prof. MUDr. Jiří Homolka, DrSc.
Mezinárodně uznávaný lékař specializující se na nemoci plic. Pracuje jako přednosta I. kliniky tuberkulózy a respiračních onemocnění 1. lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

Kouření astma nezpůsobuje

PRAHA (wer) – Dlouhotrvající kašel a následně silný pocit, že se nemůžu nadechnout, bušení srdce a úzkost. Tak se nejčastěji ohlásí první astmatický záchvat. Můžu jím onemocnět, existuje nějaká prevence? Na otázky Aha! odpovídal prof. MUDr. Jiří Homolka, DrSc.
● Kdo nejčastěji onemocní?
„Nejvíc astmatiků je mezi dětmi. Některé se během puberty astmatu zbaví. Ti co onemocní v dospělosti, už mají astma jako celoživotní chorobu.“
● Proč člověk onemocní?
„Astmatici jsou nejčastěji alergici, u nichž se neléčená nebo nesprávně léčená alergie změní v astma. U dětí zvyšuje riziko vzniku astmatu např. kouření matky v době těhotenství.“
● A v dospělosti může kouření způsobit astma?
„Kouření astma nezpůsobuje. Jde o jednu z mála plicních chorob, kde není vztah ke kouření popsán. Na druhou stranu, než se kuřák stane astmatikem, onemocní jinou chorobou, např. rakovinou plic.“
● Kdy mám jít k lékaři?
„Pokud máte záchvaty kašle nebo dušnosti.“
● Je nějaká prevence, abych neonemocněl?
„Prevence, která by snížila riziko onemocnění, bohužel není. Můžeme jen dodržovat zdravý způsob života, otužovat se a vždy řádně vyléčit záněty průdušek.“
● Jsem astmatik, co mi pomůže?
„Pokud záchvat vyvolávají alergeny ze zevního prostředí, tak pobyt na horách nebo u moře, pobyt v solných jeskyních. U některých pacientů dobře zabírá jóga. Každý si musí vyzkoušet, co mu dělá dobře, kromě základní léčby léky.“

Základ léčby jsou léky

„Hlavním cílem léčby je dostat astma pod dobrou kontrolu, nejlépe však pod úplnou kontrolu. Pokud je pacient správně léčen, s lékařem spolupracuje a pravidelně užívá léky, umíme docílit stavu, aby neměl kvalitu života omezenou. Léky jsou v léčbě astmatu základ,“ uvádí profesor Jiří Homolka s tím, že i sportovci trpící astmatem jsou schopni překonávat světové rekordy. Astmatik je např. mistr světa v desetiboji Tomáš Dvořák.

Špatná léčba se pozná podle:

● obtíží, které nemocného budí ze spánku
● nemocný není schopen žít běžný život
● nemoc je příčinou pracovní neschopnosti nebo školní absence
● úlevové léky musím užívat více než dvakrát týdně
● dušnost a kašel vyžadují časté návštěvy u lékaře

Další informace a Test Aha! najdete v tištěném Aha!

Autor: Tomáš Lamberský
Foto: Profimedia.cz, archiv